Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 tisíc dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nemanželských dětí přišlo na svět proti stejnému období loňského roku o tři procenta méně a dětí narozených v manželství bylo o dvě procenta méně.

Počet zemřelých meziročně klesl zhruba o 1500 na 83 700. Převažovali mezi nimi muži a v průměru jim bylo 72,8 roku. Průměrný věk zemřelých žen byl o sedm let vyšší.

Stěhováním se populace České republiky od ledna do konce září zvětšila o 29 900 lidí a meziročně jich bylo o zhruba 2200 více. Podle statistiků přitom zesílily oba proudy stěhování. Ze zahraničí se do Česka přistěhovalo 49 200 lidí, naopak 19 300 ze země odešlo. Mezi přistěhovalými i vystěhovalými dominovali Ukrajinci. Na druhém místě skončili Slováci následovaní občany Rumunska a Ruska.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka cizince táhne do Česka extrémně nízká nezaměstnanost a rychlý růst mezd, které z něj dělají atraktivní místo k životu. "Naše země láká především Ukrajince, Slováky, Rumuny a Rusy. Žít v České republice však chtějí i lidé ze západní Evropy," sdělil Křeček.

Pokles ve srovnání s loňským rokem statistici zaznamenali u sňatků, kterých obyvatelé ČR za devět měsíců uzavřeli 47 100, o rok dříve jich bylo o 1650 více. Nejvíce párů ale uzavřelo manželství stejně jako před rokem v červnu. Na druhou stranu rozvodů bylo zhruba stejně, 17 600, přičemž nejčastěji se rozváděli lidé ve věku 40 až 44 let.

Z pohledu počtu obyvatel jednotlivých krajů nejlidnatější zůstávají střední Čechy, které ke konci září měly 1,38 milionu občanů. Proti konci roku 2018 jich v regionu přibylo 12 232, což je mezi kraji nejvyšší přírůstek. Druhý nejvyšší počet obyvatel získala za devět měsíců Praha, počet lidí v metropoli se zvýšil o 10 056 na téměř 1,32 milionu. Nejvíce obyvatel ubylo Moravskoslezskému kraji, a to 2078, ke konci září tam tak žilo 1,2 milionu lidí. Moravskoslezský kraj byl zároveň jedním z pěti regionů, kde se počet obyvatel za letošní tři čtvrtletí snížil. Klesl i v Karlovarském kraji, kde žije nejméně lidí, 294 545.