Lidé mají tendenci žít část svých životů v mytologii. Z psychologického hlediska se může jednat o vytváření bublin, které jim usnadňují život a pomáhají vyrovnávat se s jeho negativními vlivy. Dokonce i v případě, že je jim odhalena pravda, nebo se minimálně realita ukáže komplikovanější než původní mýtus, někteří z nich v mýtu stejně raději setrvají. To je zase situace, kdy zpětné přiznání si omylu je příliš bolestivé a může podrývat budoucí sebevědomí daného člověka a případně i zhoršit jeho sociální pozici.

Mýty, omyly a polopravdy se přirozeně týkají i otázek ekonomického charakteru. Tento krátký a snad i snadno čitelný příspěvek rekapituluje několik poměrně často opakovaných ekonomických mýtů a polopravd, které se objevují v mediálním prostoru různého druhu a mohou vést ke zkratkovitému uvažování lidí, kteří jim věří, nebo dokonce k tomu, že se z nich stane něco jako "obecně uznávaná pravda", pakliže je následně opakuje určitá kritická masa lidí.

Není snahou příspěvku v takto krátkém rozsahu zmíněné mýty a polopravdy "vyvrátit z kořenů", nýbrž zejména upozornit na to, že ve všech případech zdání tak trochu klame. Zároveň vybrané mýty a polopravdy rozhodně nepředstavují všechny, které existují. Dalším oblíbeným omylům a polopravdám, namátkou o údajně nízké pracovní mobilitě v Česku, o tom, že všechny dluhy jsou špatné nebo že bohatství z akciových trhů propadá do běžné ekonomiky jaksi automaticky, se ovšem budeme věnovat v budoucnosti.

Mýtus č. 1: Předválečné Československo bylo ekonomicky vyspělé podobně jako Západ

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • Pravidelné speciály v digitální podobě
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nevybrali jste si? Přejděte na všechny nabídky předplatného HN.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Komentáře ke článku

Pavel Šimeček 12.01.2020 20:11
Osobně považuji článek za hodně neobjektivní, vyzvihující okrajové situace (jako hodně málo pravděpodobnou kombinaci faktorů, které může vést ke zvýšení zaměstnanosti díky zvýšení minimální mzdy). Chápu to jako svého typu provokaci a byl bych hodně rád, kdyby u vás někdo zvěřejnil polemiku s prezentovanými názory. Osobně se mi zdá, že nározy tothoto pána budou mezi ekonomy spíše ojedinělé - proto mě překvapuje, že tu nikde žádný polemizující článek nevidím.
Daniel Steigerwald 12.01.2020 14:53
Další pataekonom z VŠE. Copak alespoň do HN nemůže psát někdo, kdo není polokomouš?
Ondřej Topinka 08.01.2020 17:16
K poslednímu bodu - ano, vysoké ceny nemovitostí v Praze jsou způsobeny kombinací vysoké poptávky (včetně spekulativní) a váznoucí nabídky (zejména z důvodů neskutečné regulace a jejího praktického uchopení úřady a účastníky). Rychlejší výstavba je ale jediným lékem na tuto situaci. Nezafunguje hned, na to je na trhu příliš velká mezera mezi poptávkou a nabídkou, ale v delším období se poptávka nasytí a spekulativní poptávku rychlejší výstavba může prakticky eliminovat. Samozřejmě mohou zapůsobit i další faktory - pokud by například státní dluhopisy nesly pozitivní úrok převyšující inflaci, jistě by se k nim řada investorů ráda vrátila, třeba i z toho důvodu, že s takovým výnosem nejsou žádné starosti. Toho se ale u zemí s rozumným investičním ratingem nejspíše hned tak nedočkáme. A reálného zjednodušení a zrychlení procesů pro výstavbu také ne.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru