Lidé mají tendenci žít část svých životů v mytologii. Z psychologického hlediska se může jednat o vytváření bublin, které jim usnadňují život a pomáhají vyrovnávat se s jeho negativními vlivy. Dokonce i v případě, že je jim odhalena pravda, nebo se minimálně realita ukáže komplikovanější než původní mýtus, někteří z nich v mýtu stejně raději setrvají. To je zase situace, kdy zpětné přiznání si omylu je příliš bolestivé a může podrývat budoucí sebevědomí daného člověka a případně i zhoršit jeho sociální pozici.

Mýty, omyly a polopravdy se přirozeně týkají i otázek ekonomického charakteru. Tento krátký a snad i snadno čitelný příspěvek rekapituluje několik poměrně často opakovaných ekonomických mýtů a polopravd, které se objevují v mediálním prostoru různého druhu a mohou vést ke zkratkovitému uvažování lidí, kteří jim věří, nebo dokonce k tomu, že se z nich stane něco jako "obecně uznávaná pravda", pakliže je následně opakuje určitá kritická masa lidí.

Není snahou příspěvku v takto krátkém rozsahu zmíněné mýty a polopravdy "vyvrátit z kořenů", nýbrž zejména upozornit na to, že ve všech případech zdání tak trochu klame. Zároveň vybrané mýty a polopravdy rozhodně nepředstavují všechny, které existují. Dalším oblíbeným omylům a polopravdám, namátkou o údajně nízké pracovní mobilitě v Česku, o tom, že všechny dluhy jsou špatné nebo že bohatství z akciových trhů propadá do běžné ekonomiky jaksi automaticky, se ovšem budeme věnovat v budoucnosti.

Mýtus č. 1: Předválečné Československo bylo ekonomicky vyspělé podobně jako Západ

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Pavel Šimeček 12.01.2020 20:11
Osobně považuji článek za hodně neobjektivní, vyzvihující okrajové situace (jako hodně málo pravděpodobnou kombinaci faktorů, které může vést ke zvýšení zaměstnanosti díky zvýšení minimální mzdy). Chápu to jako svého typu provokaci a byl bych hodně rád, kdyby u vás někdo zvěřejnil polemiku s prezentovanými názory. Osobně se mi zdá, že nározy tothoto pána budou mezi ekonomy spíše ojedinělé - proto mě překvapuje, že tu nikde žádný polemizující článek nevidím.
Daniel Steigerwald 12.01.2020 14:53
Další pataekonom z VŠE. Copak alespoň do HN nemůže psát někdo, kdo není polokomouš?
Ondřej Topinka 08.01.2020 17:16
K poslednímu bodu - ano, vysoké ceny nemovitostí v Praze jsou způsobeny kombinací vysoké poptávky (včetně spekulativní) a váznoucí nabídky (zejména z důvodů neskutečné regulace a jejího praktického uchopení úřady a účastníky). Rychlejší výstavba je ale jediným lékem na tuto situaci. Nezafunguje hned, na to je na trhu příliš velká mezera mezi poptávkou a nabídkou, ale v delším období se poptávka nasytí a spekulativní poptávku rychlejší výstavba může prakticky eliminovat. Samozřejmě mohou zapůsobit i další faktory - pokud by například státní dluhopisy nesly pozitivní úrok převyšující inflaci, jistě by se k nim řada investorů ráda vrátila, třeba i z toho důvodu, že s takovým výnosem nejsou žádné starosti. Toho se ale u zemí s rozumným investičním ratingem nejspíše hned tak nedočkáme. A reálného zjednodušení a zrychlení procesů pro výstavbu také ne.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru