Americká centrální banka v reakci na ohrožení americké ekonomiky potenciálními dopady virové epidemie snížila základní úrokovou sazbu o půl procenta. Některé centrální banky ji již následovaly, další se ještě přidají. Finanční trhy dostaly vymodlenou pilulku své drogy.

Přímou logiku v tom příliš nehledejme. Příčina bleskové virové paralýzy světové ekonomiky netkví v nedostatku likvidity nebo v příliš vysoké ceně finančních zdrojů, ale jedná se o nabídkový šok. Díky restriktivním opatřením pro zabránění šíření nakažlivého koronaviru firmy nemohou vyrábět či poskytovat služby. Vzhledem k provázanosti produkčních řetězců se tento problém i přes dosavadní relativně omezený rozsah šíří prakticky do všech regionů a segmentů světové ekonomiky.

Obdobně jako nám finanční krize plně odkryla závislost finančního systému na důvěře, ukazuje nám současná situace, jak je na důvěře a volném obchodu založena celá ekonomika. Účinnějším lékem je v této chvíli zásah fiskální, kdy veřejné rozpočty finančně vykryjí momentální hospodářský výpadek. Většina veřejných rozpočtů si však po finanční krizi stále nesplnila své domácí úkoly a nesnížila své vysoké zadlužení, takže potřebná opatření budou muset učinit opět na dluh.

V takové situaci se jim bude velmi hodit, že za dluhy nebudou muset platit velký úrok, nebo dokonce budou věřitelé platit jim, že jim smějí své peníze půjčit.