Visegrádská skupina (V4), která vznikla krátce po pádu komunismu, dlouho budila zhruba takový zájem jako závody poštovních holubů. Téma Visegrádu vzrušovalo jen úzký okruh fandů a odborníků na zahraniční politiku. To vše ale radikálně změnila migrační krize. Od té doby, co před pěti lety vypukla, se z V4 stalo asi nejdůležitější téma v rámci debat, jakým směrem by se Česko mělo orientovat a s kým na mezinárodní scéně spolupracovat.

Andrej Babiš, Miloš Zeman, ale třeba i Alexandr Vondra z ODS mluví o V4 jako o zcela klíčovém spojenectví, které Česko má. Naopak šéfka politického hnutí Žít Brno Barbora Antonová rovnou říká, že by Česko mělo z Visegrádu vystoupit, a celá řada politiků z Pirátů nebo z TOP 09 soudí, že ze spolupráce v rámci V4 toho Česko mnoho nezískává a pouze bojuje za zájmy Polska a Maďarska, jejichž vlády porušují pravidla fungování právního státu. Takže si položme otázku: jak důležitá je pro Česko existence V4, k čemu nám ten Visegrád vlastně je?

Vazby v lecčems podobné těm visegrádským spolu mají Německo a Francie či země Beneluxu − to, že spolu sousední země spolupracují, je naprosto normální. Kdyby tomu bylo jinak, znamenalo by to, že je něco špatně. Volání po zrušení V4 nebo po českém vystoupení z tohoto partnerství tak nedávají smysl. "Co bychom dělali, kdybychom V4 neměli? V našem středoevropském prostoru, v němž si s sebou neseme spoustu zátěží z minulosti, je dobré mít vzájemnou komunikaci co nejrozrostlejší," říká Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Kritici V4 by ovšem namítli, že Česko by mělo v EU spolupracovat hlavně s Německem, že to je ten klíčový partner. To je pravda a je dobře, že profesionální diplomaté a úředníci, kteří českou politiku v unii vykonávají, si to uvědomují. Jak vyplynulo z průzkumu Asociace pro mezinárodní otázky, většina z nich potvrzuje, že co nejbližší vztah s Německem je pro Česko skutečně důležitější než spojenectví v rámci V4. Zároveň má však podle nich V4 smysl, protože je rozumné koordinovat postoje ke konkrétním tématům se sousedy a − pokud se najde shoda − společně je prosazovat. Česko by mělo logicky úzce spolupracovat s oběma. Argumentem proti V4 nejsou ani stávající vlády v Polsku a Maďarsku. S nezávislostí soudnictví nebo svobodou médií to tam skutečně jde z kopce, byť se to vyhranění zastánci Visegrádu snaží zpochybňovat. Strategicky důležité jsou ale pro Česko přece tyto země − hlavně Polsko −, nikoliv jejich vlády. Česko není spojencem Jaroslawa Kaczyń­ského a Viktora Orbána, ale Polska a Maďarska.

Poté co Češi, Slováci, Poláci i Maďaři vstoupili do EU, stalo se hlavním smyslem Visegrádu dohadování o společných postojích ke každodennímu dění v unii. Schází se diplomaté, úředníci a ministři a porovnávají své názory. Jak se ale ukazuje, v převážné většině případů státy V4 společné postoje nemají. Jsou schopny se domluvit jen na pár tématech. "Země V4 se kromě názoru na migraci shodují už jen na rozpočtu EU a na podpoře rozšíření unie o země západního Balkánu. Jinak společná témata nejsou," konstatuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky. "Dnes je na politické úrovni reálnou náplní V4 jen migrace," dodává Vít Dostál.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se