Nový virus přinesl přímé ohrožení životů a společnost se pochopitelně a správně snaží toto riziko snížit. Vlády celé řady zemí včetně české se pustily do razantních opatření. Máme však dojem, že se často soustřeďují výlučně na zdravotnickou stránku věci a neberou dostatečně v potaz společensko-ekonomické důsledky přijímaných drakonických opatření. Neměli bychom přitom zapomínat, že cílem léčby není eliminace nemoci za každou, třeba i prohibitivní cenu, ale že kvalita života by měla být po zásahu lepší než před ním. Jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost platí, že léčba by neměla být horší než choroba sama. Už v tomto okamžiku je zřejmé, že ekonomické dopady budou gigantické.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Eliška Šťastná 25.03.2020 06:20
Srovnani s chripkou neobstoji kvuli mechanismu umrti, srovnani se svycarskem, rakouskem a nemeckem take ne, to jsou zeme kde pocet umrti uz ted dramaticky roste a diky pozde zavedenym restrikcim volneho pohybu rust jeste nadale bude. Moje predikce je, ze z toho nakonec vyjdem jako jedni z nejmin postizenych, s relativne malymi ztratami na zivotech budeme moct daleko driv snizit drasticnost omezeni a pritom nevycerpame zdravotnicky system. Mame stesti, ze Prymula je vyborny odbornik ktery byl ve spravny cas na spravnem miste, vetsina vedoucich politiku sveta nedostala vcas do ruky prediktivni modely na zaklade kterych se mohli vedome rozhodnout. Vypocitavat qaly ke samozrejme, nicmene je nutne si uvedomit ze v tehle situavi nejde jen o vynalozene penize, odpovidajici cena za pandemii se zde nerovna pouze qaly * pocet umrti. Jde o fungovani celeho naseho systemu ktery by se nezvladnutou pandemii zastavil na dlouhe mesice, viz italie kde stale jeste nejsou na vrcholu krize... jiste je treba mluvit o uvolneni opatreni. Je nutne bedlive sledovat, zda vlada nedela kroky k tomu aby zneuzila situaci ve svuj prospech ala Orban, ale zaroven opatrne s matematikou zdravi. Neni to zas tak jednoducha ekonomika, kdyz si uvedomite, ze kalkulujete s zivotem svych rodicu a prarodicu. Nebo taky vas samotnych.
Petr Gabat 23.03.2020 17:55
Tento článek mimo jiné nastoluje otázku, kterou bychom si nyní měli klást všichni. Jde o to, co budeme dělat, až se v budoucnu bude situace opakovat. A opakovat se zcela jistě bude. Příroda bude používat stále silnějších prostředku pro zastavení agresivního invazivního druhu – lidstva. Pokud si při naší obraně při první vlně útoků vystřílíme veškerou munici, jak se budeme bránit při druhé? Jsou dva extrémy, co dělat při první vlně. Nedělat nic a čekat, jak to dopadne nebo se snažit ubránit téměř beze ztrát, ať to stojí, co to stojí. Vláda se rozhodla pro druhou možnost. Autoři článku radí, abychom se bránili, ale nechali si nějakou munici i pro další vlny útoků.
Michal Koblížek 22.03.2020 17:20
Pan Tůma s panem Hamplem jsou ve svém uvažování velmi omezení. Právě díky tomu, že vláda přijala razantní opatření včas, má ČR naopak velkou šanci projít krizí relativně rychle a ekonomiku zpátky nastartovat dříve než ostatní. V zemích kde si nechali nemoc lavinově rozběhnout musí nyní přijímat tatáž opatření a budou se s tím potýkat déle. Ekonomika samozřejmě poklesne, ale ten efekt je celoevropský. Volkswagen zavřel továrny po celé Evropě včetně Německa. To samé další automobilky. Na to neměla česká vláda žádný vliv.
Milan Prášil 21.03.2020 18:10
Velmi užitečný článek, zejména v současném mediálním diskurzu, který dělá dojem, že buď zákaz vycházení, nebo smrt. Nikdo moc neřeší, že vedle tragické italského a španělského scénáře se smrtností přes 8 možná í 10% , existují německý, švýcarský a rakouský, které se dostávají pod 1% a to bez tak drastických zákroků, které jsme zvolili my. Je pravda, že nikdo z nás nyní neví, co bude fungovat, ale ti, kteří věří na celoplošnou karanténu, by si měli odpovědět na otázku, kdy z ní vyjdou. Virus nezmizí a promoření populace je z dlouhodobého hlediska asi nevyhnutelné. Buď to organizačně zvládneme, ochráníme rizikové skupiny (minimálně do doby dostupnosti vakcinace) a vrátíme se postupně do práce a do školy, nebo vylezeme za půl roku z karantény do rozvrácené ekonomiky a infekce nás stejně nemine.
hyades 21.03.2020 12:21
Výborný, střízlivý článek. Srovnání s chřipkou je zcela na místě i kvůli podobné mortalitě. Zajímavé je i poukazování některých diskutujících na Španělskou chřipku - protože tam byla mimořádná úmrtnost způsobená mj. právě špatnou ekonomickou situací po válce (nedostatek všeho možného).
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru