Náš text z 20. března vyvolal dle očekávání řadu reakcí. Mezi ty zajímavé patří článek ekonomů z CERGE, za který děkujeme. Pro vysvětlení našich úvah a zamezení některých dalších nedorozumění k němu dodáváme těchto několik komentářů.

Na začátek omluva čtenářům. Jakkoli mohou všechny úvahy naše i kolegů Pertolda a Šoltése působit místy cynicky nebo bezcitně, neměly by. Uvědomme si, že právě takovéto obtížné volby, rozhodnutí a kompromisy musí provádět nyní naše autority. V mediálním světě je to nepopulární, ale někdo nese tíhu rozhodování a není nic nemorálního uvažovat veřejně o něčem, o čem musí uvažovat vlády, krizové štáby a odborníci, kteří nám nakonec předkládají rozhodnutí zásadně ovlivňující náš život.

Souhlasíme tedy s kolegy, že samotné vyčíslování hodnoty života a zdraví může být kontroverzní. Nicméně zároveň platí, že je v řadě případů nezbytné. Patří sem například pojistné kontrakty a v první řadě oblast zdravotnictví. Je dobré si připomenout, že ani tam nejsou k dispozici neomezené zdroje, a proto se vždy důsledně sleduje nákladová efektivita, což koneckonců vyžaduje i zákon o veřejném zdravotním pojištění. V těchto případech nejde o subjektivně vnímanou hodnotu lidského života (ta je třeba u našich blízkých logicky nekonečná a bořící jakékoli výpočty), ale odpovědné instituce musí přesně stanovit, co je přijatelná cenová hranice pro určitý typ léčby, který platíme jako veřejný statek ze společné kapsy. V našem případě má odpovědnost posoudit, zda je nový lék, resp. léčba, cenově přijatelná, Státní ústav kontroly léčiv, SÚKL. Mimochodem nezpochybňujeme v nejmenším data o plicních ventilátorech v našem zdravotním systému, který zvládá celou situaci zatím výborně. Co jiného ale tento argument kolegů Šoltése a Petrolda říká oproti našemu konstatování, že omezeným zdrojům zdravotnictví jsme museli obětovat reálnou ekonomiku? Alespoň v tomto snad shoda.

Není nám ale vůbec jasné, proč kolegové v dané situaci považují za obvyklou cenu lidského života 30 milionů korun. My jsme přesvědčeni, že pro daný případ je vhodná právě metodika SÚKL, která staví na tzv. quality-adjusted life year (QALY), což je jeden rok života při perfektivním zdravotním stavu, a to je právě oněch 1,2 milionu korun za rok, které jsme použili pro naše srovnání. 

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

26.03.2020 08:22
myslím, že není nutné vyčíslit hodnotu života. stačí, když se řekne, že pokud na konci zůstanou "mrtví" (v obecném slova smyslu, tj je jedno jestli skutečně mrtví nebo ekonomicky zkrachovalí nebo nezaměstnaní - ovšem na zdraví se to lépe ilustruje), lze to považovat za důkaz, že se zbytečně nerozhazovalo. a jen ukázka, jak by to mohlo fungovat. nabízí se metoda kotlíkových dotací, vánočního večírku nebo jeden koš pomáhá. Metoda kotlíkových dotací znamená "Stoupněte si do fronty a bez ohledu na vaše potřeby, prvních X tisíc dostane dotaci, poslední ve frontě umřou. Metoda vánočního večírku znamená, zde je limit na jednoho postiženého. Kdo byl postižen málo, možná si ze státní pomoci postaví dva penziony a zaopatří se na zbytek života, kdo byl postižen moc a například je připojený na ventilátor, tak pokud se vyčerpá jeho limit, tak se přístroj odpojí a on umře. A metoda Jeden koš pomáhá, ta může znamenat navázat pomoc na něco nahodilého - počet deštivých dnů by zřejmě byl dost tvrdý, ale už například počet zdravých dává smysl. Podle toho, kolik lidí zůstane zdravých, případně kolik se vyléčí, tolik dá stát na pomoc. Tak přece funguje charita a co na tom, že při špatné konstelaci nikdo nedostane nic. Je je to zvrácené? Možná ano, ale myšlenka Ušetříme i za cenu "mrtvol" není o nic méně zvrácenější.
Tester Tester 25.03.2020 14:37
Děkuji, že jste jediní, kteří se snažili dopočítat alespoň trochu reálných čísel narozdíl od lidí z CERGE, to nevím kde vzali ta podivná čísla. Ale nikde nezaznělo, že pokud umře ekonomicky neaktivní člověk (dlouhodobě nemocný a důchodce apod), že to je čistě dlouhodobě ekonomický zisk pro stát a jelikož na tuto nemoc asi z 90% (tady mě nechytejte za číslo, přesné neexistuje) procent zabíjí ekonomicky neaktivní lidi, kteří ze státní kasy víc dostávají, než přinášejí tak dlouhodobě je to zisk (že by důchodová reforma). Pokud bych použil housnumera lidí z CERGE, tak by čistě ekonomicky byl přínos nemoci pozitivní v řádech minimálně desítek miliard (krátkodobě by mohl být lehčí pokles s ohledem na ty s lehčím průběhem nemoci a jejich výpad z práce na týdny). Standardně za rok umře víc jak procento populace a jak jste psali, už teď jsme na lečbu vynaložili rozpočet zdravotnictví na celý rok, tady tleskám a děkuji.
Stanislav Kadlec 24.03.2020 21:01
Děkuji za oba dva články a odvahu pustit se do této diskuse. Souhlasím s pány Tůmou a Hamplem v tom, že tvářit se, že pokládané otázky a dilemata neexistují, je poněkud nedospělé a strkáním hlavy do písku to nevyřešíme. Také si myslím, že velmi správně ponoukají média k tomu, aby se více zabývala podstatnými otázkami a vyžadovala odpovědi od těch, kteří o našich osudech rozhodují. V tom je jejich role a možný významný přínos k dnešní situaci. Novináři, ptejte se, prosím, správně, tvrdě a otevřeně na důležité věci. Pouze informovat je málo.
Michal Koblížek 24.03.2020 16:31
Máme obrovské štěstí, že náš stát neřídí odborníci Tůma s Hamplem. Tam kde "alternativní" řešení zkusili (Velká Británie nebo Švýcarsko) mají hromadu mrtvých a nyní v panice přijímají přesně stejná opatření jako my již před dvěma týdny. ČR republika má naopak velikou šanci projít epidemií velmi hladce. Již od 19. března se počty nových případů snižují. Je vidět, že přijatá protiepidemiologická opatření fungují. Počítám, že Prymula dostane 28. října vyznamenání. Nerozumím proč autoři obviňují vládu z omezování ekonomiky. Příkaz zněl jasně: každý má jít do práce a pak domů. Ekonomika a cestovní ruch samozřejmě klesá celosvětově. Na to, ale nemá česká vláda žádný vliv.
Tomáš Tejnora 24.03.2020 16:20
Děkuji za doplnění předchozího článku. Efektivita testování a ukázněnost obyvatel je klíč k nízkým externalitám. Nicméně zkušenost je nepřenositelná a netuším jak jinak, než tímto "zážitkem" by bylo možné všem lidem vysvětlit jak a proč je třeba se chovat zodpovědně.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru