Poprvé po čtvrt století se zdá, že měnová a fiskální politika potáhnou znovu za jeden anticyklický provaz. Okolnosti, za kterých se to děje, však nejsou vůbec příznivé. Bankovní rada ČNB minulý týden kvůli očekávanému útlumu ekonomiky ve spojitosti s pandemií koronaviru snížila úrokové sazby o 0,5 procentního bodu a stejný krok pravděpodobně zopakuje i ve čtvrtek. Vláda mezitím kromě prvních fiskálních opatření na podporu firem, živnostníků i zaměstnanců schválila také novelu zákona, která rozšíří možnosti centrální banky obchodovat s dluhopisy. Mimo jiné jí umožní nakupovat také dluhové cenné papíry s delší splatností, včetně těch vládních. Opatření, které se širší veřejnosti může ve světle ohlášeného bilionového rámce vládní fiskální injekce jevit jako docela nenápadné, však ve skutečnosti může přinést dalekosáhlé následky. 

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatit od 146 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Přidávávat komentáře mohou pouze předplatitelé.
Jan Havlíček 24.03.2020 20:18
Věta "Pokud vláda nechce, aby úroky placené za dodatečný dluh vyskočily podobně vysoko, jako tomu bylo v krizovém období roku 2009 a zatížily ještě více už tak napjatý rozpočet, příliš možností jí nezbývá." by si zasloužila trochu rozepsat. Kouknul jsem se na MFCR a kolem 2009 byly výnosy dluhopisů kolem 5,0%-5.5%. To dnes vypadá hodně, ale až do krize byl výnos dluhopisů ČR standardně kolem 3.5% - 4.5% (podle grafů co jsem našel a pár náhodných popisů emisí na MFCR). V době rok po krizi tedy chtěli investoři 1% navíc, protože všude byla strašná nejistota. V r. 2009 jsme měli schodek 195 mld, takže 5.5% z toho je cca 10,7 mld. ročně, čistě za úroky, oproti cca 6,8, kdyby se to dostalo za lidovvých 3.5% jako v nejlepších měsících před krizí. Rozdíl tedy 3,9 mld. ročně. Spíše to dokládá, jak jsou dnes peníze hrozně levné. Po krizi to všechno spadlo pod 2% (tedy pod dlouhodobý inflační cíl ČNB) a tam je to doteď.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru