Projekt chytré karantény, na kterém spolupracuje s vládou iniciativa Covid19CZ, si klade za úkol dostávat nakažené rychleji do izolace. Mají k tomu pomoci moderní technologie, které budou mapovat, s kým přišel nakažený do styku. Systém bude využívat data z mobilu a platebních karet. Pacient však bude muset k využití soukromých údajů dát souhlas.

Na to, zda půjde projekt realizovat beze změny současných právních předpisů, odpovídá partner advokátní kanceláře Havel & Partners Robert Nešpůrek.

Lze tento projekt realizovat beze změny současných právních předpisů, nebo je nutná jejich novelizace?

Bohužel první dotaz není zcela jednoduchý, neboť právní úprava je košatá, a proto si jeho zodpovězení zasluhuje větší pozornost, než by se na první pohled mohlo zdát.

Právním základem projektu tzv. chytré karantény je mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví (čj. MZDR 12398/2020-1/MIN/KAN) ze dne 19. 3. 2020, vydané na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, přičemž trasování či chytrá karanténa má dle ministerstva přispět ke snížení šíření pandemie. Podstatou chytré karantény je, že osoba poskytne souhlas s využitím provozních a lokalizačních údajů, příp. údajů platebních, které budou podkladem pro vytvoření mapy pohybu této osoby za posledních pět dní. Tyto údaje jsou považovány za údaje osobní, nicméně vždy bude záležet na rozsahu, v jakém jsou předávány.

Jelikož i mimořádné opatření počítá se souhlasem dotčené osoby, není z pohledu ochrany soukromí, potažmo osobních údajů příliš co řešit.

Můžeme připomenout, že jak zákon o elektronických komunikacích, tak zákon o bankách (tedy předpisy, jež jsou tímto projektem dotčeny, když má docházet k využívání údajů od operátorů a bank) stanovují přísný standard pro ochranu soukromí uživatelů a klientů, nicméně z tohoto standardu vždy existuje přímočará výjimka, kterou je právě souhlas uživatele či klienta. Až potud tedy s projektem chytré karantény legislativní problém nevidíme.

Co však problém je a dosud jsme nezaznamenali širší diskusi, je ochrana soukromí třetích osob, tj. nikoliv dotčeného nemocného, ale těch, které takový nemocný potkal. Připomeňme, že nelze automaticky dovozovat, že všichni lidé, kteří se přiblížili k nemocnému, jsou nakaženi, ale pouze se zvyšuje statistická pravděpodobnost, že by mohli být nakaženi. A zde je základní problém – tyto osoby žádný souhlas neudělily.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se