Pro získání jednorázového příspěvku 25 tisíc korun nebudou muset živnostníci dokládat, že jim kvůli koronavirové epidemii klesly příjmy. Nárok budou mít všichni, které poškodila vládní opatření proti šíření nákazy. Stačí doložit, že podnikali už před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu. A dodat čestné prohlášení o vzniklé újmě.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tak ustoupila kritice podnikatelů a daňových expertů. Na příspěvek dosáhne každý, kdo kvůli nákaze musel omezit činnost, zavřít provozovnu, jít do karantény nebo pečovat o děti, které nemohly do školy. "Jsou to peníze napumpované do hybné síly naší ekonomiky. Pomohou udržet základní infrastrukturu služeb," uvedla Schillerová. Návrh bude tento týden schvalovat sněmovna.

Původní plán vyžadoval, aby živnostníci doložili meziroční pokles tržeb za první čtvrtletí nejméně o 10 procent. Další podmínkou byl celoroční výdělek v uplynulém roce od 180 tisíc korun výše. To kritizovala Asociace malých a středních podniků i samotní podnikatelé. "Nedosáhl by na to skoro nikdo a vyvolalo to zděšení mezi živnostníky," uvedla pro Českou televizi místopředsedkyně KDU-ČSL, senátorka Šárka Jelínková.

Kdo může dostat podporu od státu

◼ Nárok na jednorázový příspěvek 25 tisíc korun budou mít všichni živnostníci zasažení koronavirem. Musí jít o osoby samostatně výdělečně činné podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Typicky jsou to drobní podnikatelé, malí zemědělci, umělci, znalci, tlumočníci, veterináři, lékaři, zdravotníci, architekti, daňoví poradci a podobně.
◼ Podnikání musí být hlavní činností živnostníka. Může být i vedlejší činností, pokud živnostník současně nepracuje jako zaměstnanec.
◼ Žadatel musí mít aktivní živnost ke 12. březnu 2020. Může jít také o podnikatele, který činnost přerušil po 31. srpnu 2019 (takzvané sezonní podnikání).
◼ Podnikatel musí prohlásit, že nemohl svoji činnost vykonávat nad míru obvyklou kvůli ohrožení zdraví souvisejícímu s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády. Důvodem může být nutnost uzavřít provozovnu či omezit její provoz, karanténa podnikatele nebo jeho zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích či službách poskytovaných podnikatelem nebo omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti.
◼ Splnění těchto skutečností musí žadatel doložit čestným prohlášením.

Daňový poradce Jiří Nesrovnal řekl, že kritérium poklesu tržby nedává z ekonomického pohledu smysl. "Dá se najít spousta případů, kdy tam spadne někdo, kdo podporu nepotřebuje, a naopak vypadne ten, kdo by tam měl být. Snížení výnosů nemusí znamenat snížení zisků a naopak," upozornil.

Teď může dostat peníze každý podnikatel, který má živnost jako hlavní činnost nebo není nikde zaměstnán, podnikal už před 12. březnem a v čestném prohlášení uvedl, že kvůli virové epidemii musel podnikání omezit.

Podporu bude vyplácet finanční úřad. Ministerstvo financí slibuje, že formulář pro žádost bude jednoduchý. Má mít jen jednu stránku a obsahovat bude pouze čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus. A také číslo bankovního účtu, na který pak úřad podnikateli částku odešle.

Žádosti budou finanční úřady přijímat poštou, prostřednictvím datové schránky nebo přes aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO). Živnostníci je mohou také odevzdat vytištěné v podatelnách a do sběrných boxů umístěných před finančními úřady. Potřebný formulář hodlá finanční správa představit v nejbližších dnech.

Podobně už vláda minulý týden zjednodušila podmínky u poskytování náhrad firmám za mzdy zaměstnanců. V původním plánu bylo celkem pět scénářů s různými sazbami náhrad z hrubé mzdy těm zaměstnavatelům, kteří byli například kvůli sníženému odbytu nuceni nechat své lidi doma.

Nakonec kabinet schválil scénáře dva, náhrada se bude počítat ze superhrubé mzdy. Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to až do výše 39 tisíc korun. V případech omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent do výše 29 tisíc korun.

Ministerstvo práce zatím výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun. Celkové náklady do konce dubna by tak mohly přesáhnout částku tří desítek miliard.