Brněnský Ústavní soud v úterý dopoledne rozhodne první dvě žaloby kvůli vyhlášení nouzového stavu v Česku. "První se týká toho, že vláda zpočátku zakázala konání zastupitelstev, druhá omezení volného pohybu," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

První stížnost podal zastupitel městské části Praha 4 Viktor Derka (Piráti), druhou pak advokát David Záhumenský za klientku, která si stěžuje, že vláda zakázala cestovat přes hranice. Celkem již na Ústavní soud přišlo více než deset stížností na rozhodnutí vlády či ministerstva zdravotnictví, související se současnou pandemií, způsobenou koronavirem.

Zda soud stížnosti odmítne, či jim – třeba jen částečně – vyhoví, by mělo být známo po deváté hodině. "Kvůli nouzovému stavu budou obě rozhodnutí vyhlášena jen vyvěšením na veřejné desce soudu," dodala Sedláčková.

Ministerstvo nestačí

Vláda vyhlásila nouzový stav 12. března a poté uzavřela některé provozovny či omezila volný pohyb osob. Zhruba po deseti dnech pak vydávání omezovacích opatření delegovala na ministerstvo zdravotnictví. Městský soud v Praze minulý čtvrtek ale řekl, že nezákonně. Podle senátu, vedeného soudcem Štěpánem Výborným, šlo o tak závažná rozhodnutí, že je mohla vydat pouze vláda a ne pouze ministerstvo.

"Vláda si této své role při nouzovém stavu nejprve byla vědoma, neboť přijala krizová opatření obdobného obsahu ve formě, jež předjímá ústavní zákon o bezpečnosti a krizový zákon," podotkl Výborný, který přitom výslovně řekl, že daná opatření nezpochybňuje. Pouze je podle něj vydal nesprávný úřad.

"Bylo to právnické chytračení, zřejmě proto, aby se vláda vyvázala z placení škod," řekl advokát Ondřej Dostál, který žalobu podal. Zatímco totiž za omezení, vydané podle krizového zákona vládou, je nárok na náhradu škody, v případě opatření ministerstva zdravotnictví pod hlavičkou zákona o ochraně veřejného zdraví už ne. A sama ministryně financí Alena Schillerová koncem března připustila, že to byl jeden z důvodů, proč pravomoc vydávat omezení přesunuli na resort Adama Vojtěcha.

Je to moudré rozhodnutí, ale…

Vláda na to reagovala ještě ve čtvrtek večer, když nová omezení vydala opět sama podle krizového zákona. Ministerstvo zdravotnictví pak vzápětí oznámilo, že podá kasační stížnost. "Rozhodnutí soudu je natolik zásadní, protože bude určovat praxi do budoucna. Nemělo by tak zůstat na úrovni Městského soudu v Praze, ale měl by je posoudit Nejvyšší správní soud," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

S rozhodnutím Městského soudu v Praze souhlasí i bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně za hnutí ANO Helena Válková, která rozhodnutí soudce Výborného označila za moudré.

"Kdyby si to kolegové pořádně přečetli, tak vidí, že ten soud vůbec nezpochybnil, jak ministerstvo a vláda zvládaly epidemii. Jen řekl, že to nesprávně přepnuli z krizového zákona do zákona o ochraně zdraví a ministerstvo zdravotnictví dostalo víc pravomocí, než mu příslušelo. Soud ty zásahy nekritizoval, jasně řekl, že v takové bezprecedentní situaci postupovali vlastně všichni dobře, ale použili špatná procesní pravidla," řekla Válková.

I ona si přesto myslí, že by ministerstvo mělo podat kasační stížnost.

"Už jen proto, ať máme nezpochybnitelný judikát. Nepochybuji, že to Nejvyšší soud dobře zdůvodní, kdyby se kasační stížnost nepodala, tak se to rozhodnutí městského soudu může zpochybňovat," říká.

A podobně mluví i ústavní právník Jan Wintr. "Má smysl vyjasnit právní otázku, jestli taková rozhodnutí má vydávat vždy vláda, nebo je v některých případech může dělat ministerstvo zdravotnictví," uvedl.

Zastoupíme vás zdarma

Přípravu kasační stížnosti má na starosti Jiří Kindl z advokátní kancelář Skils Karla Muzikáře. Muzikář sám ministru Vojtěchovi nabídl, že budou resort zdarma zastupovat. "Advokátní kancelář Skils nám nabídla své služby, pan doktor Jiří Kindl je špičkový právník a dělají pro nás tuto službu pro bono, tedy nic jim neplatíme. V současném provozu ministerstva zdravotnictví, kdy jsme zahlceni kombinací covidové práce a nezbytných právních agend, nám to velmi pomáhá," řekl podle Deníku N ministr zdravotnictví Vojtěch. Stát přitom externí právníky využil i přesto, že právníci z Úřadu vlády a dalších resortů se už na soudní spor připravovali a měli k němu hotové podklady.

Kindl se při čtvrtečním jednání před Městským soudem v Praze snažil především přesvědčit soud, že žalobu vůbec nemá projednávat, protože jde o zákonnou normu, kterou může zrušit jen Ústavní soud. Ale neuspěl. "Primárně budeme v argumentaci vycházet z toho, co jsme tvrdili před městským soudem," potvrdil.

Kasační stížnost musí odeslat nejpozději příští čtvrtek. Pokud by jí Nejvyšší správní soud vyhověl, s největší pravděpodobností by se pak postiženým podnikatelům i firmám ztížilo vymáhání škod.