Ostravský podnikatel David Girten otevřel minulý týden k výdejnímu okénku u své restaurace i zahrádku. V celkem velké bílé "ohrádce" jsou jen čtyři malé stoly pro dva, rozmístěné metr a půl od sebe, a kdo jde dovnitř zaplatit, musí si vydezinfikovat ruce. I když byla minulý týden zima, majitel La Petite Conversation si pochvaluje, že pár lidí přišlo, zabalili se do dek a dali si snídani, oběd nebo víno.

Rozvolňování opatření, která měla zabránit šíření koronaviru, je opatrné v celé Evropě. V Česku mohly restaurace otevřít zahrádky po dvou měsících. Majitelé hospod do tohoto kroku vkládali naděje, že se jim podaří alespoň částečně umazat ztráty, jenže i kvůli počasí to nevyšlo. "Na tržbách jsme udělali tak 25 až 30 procent toho, co děláme na zahrádce běžně. Tento týden je to však lepší," míní Girten.

Podobné to bylo i v pražské restauraci Antal, která předtím neměla otevřené ani okénko. Minulý týden se tam tržby pohybovaly na 30 až 40 procentech. "Je to o počasí. Když se o víkendu udělalo hezky, tak lidé chodili," říká manažerka restaurace Alena Pulkrábková.

Podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací, je vidět, že lidé stále mají obavy z nákazy koronavirem a situaci restauratérů nezlepšuje ani zmíněné snížení kapacit zahrádek. "Restaurace teď nejsou ani na čtvrtině tržeb. Návštěvnost v minulém týdnu nebyla zásadní," říká Stárek.

Otevření zahrádky nebylo spásné ani pro Hospůdku u Toma, která je na okraji přehrady Olešná na Frýdecko-Místecku, místním turisticky atraktivním místě. I když kolem přehrady o víkendu proudilo mnoho lidí na kolečkových bruslích, na kole či pěšky, hospoda dosáhla na čtvrtinu běžných tržeb. "Nemůžeme rozjet celou kuchyni, protože nevíme, jestli se spotřebuje vše, co navaříme. Ale otevření zahrádky je lepší, než kdyby bylo zavřeno," uvádí provozní restaurace Šárka Nytrová.

Podle Stárka má nyní otevřeno 40 až 50 procent restaurací a hospod v Česku. Podobně to vnímají i velké pivovary. Například Plzeňský Prazdroj teď dodává asi 50 procent piva v sudech a tancích ve srovnání se stejným obdobím loni. Také pivovary Staropramen mají menší objednávky. "Předpokládáme, že prodeje v květnu mohou být zhruba na polovině normálu," říká mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.

I když se ale na konci května hospody a restaurace otevřou úplně, zřejmě to nebude znamenat rychlý návrat k době před koronavirem. "Ani po 25. květnu, kdy se otevřou vnitřní prostory restaurací, nepočítáme s velkými návaly," říká Stárek. A vypočítává překážky, které zákazníci i hospody budou muset zvládnout − od roušek přes zvýšenou dezinfekci po dodržení rozestupů uvnitř.

Restauratéři si také nejsou jistí, jak se změní spotřeba zákazníků po krizi, kdy lidé nedostávají plnou mzdu a musí šetřit. "Dobře na tom asi budou hospůdky, kam lidé chodili na večeři, obědy a mají stálé zákazníky," myslí si Stárek. Do problémů se však podle něj dostávají restaurace, které musely i přes nulové tržby platit pronájem prostor.

K tomu, že by restauratéři začali masově zavírat, ale zatím nedošlo. Asociaci hotelů a restaurací opustilo několik členů z původních 1560. Pivovary Staropramen zaznamenaly úbytek desítek zákazníků. Plzeňský Prazdroj si dokonce udělal vlastní průzkum, kde zjistil, že tisíce českých hospod, které v dubnu chtěly kvůli koronaviru skončit, změnily svůj postoj. Prazdroj si udělal průzkum mezi 16 tisíci hospodami, pokračovat plánuje 97,5 procenta z nich. "Z našich dvou desítek tisíc partnerských provozoven tak trvale uzavřených zůstane nejspíš zhruba jen 500," popisuje Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

S přispěním Adama Maška