Uběhlo jen pár měsíců od jednání, na nichž nekompromisní postoj nejvyšších představitelů zemí unie poslal "k ledu" tehdejší opatrný a kompromisní návrh rozpočtu EU na dalších sedm let. Těm, kteří do rozpočtu spíše platí, se návrh jeho velikosti (necelé 1,1 procenta unijního HDP) zdál vysoký, neboť menší rozpočet by pro ně znamenal menší platby do něj, zatímco zemím, které naopak unijní miliardy pobírají, se zase zdálo, že v rozpočtu bude (pro ně) peněz málo.

Koronavirová krize vše změnila. Je jasné, že peníze dnes musí jít především na "zdravotní" frontu boje proti pandemii. Další peníze stojí programy na přežití "lockdownu" pro firmy i občany, protože tyto výdaje sníží škody způsobené pandemií. A před zeměmi stojí nutnost investovat do podpory "restartu" ekonomiky, jinak hrozí, že hospodářství upadne po překonání "zdravotní krize" do hluboké recese. Půjde o hodně peněz, jež některé země mají, jiné ne. Ale evropská ekonomika (nemluvě o společnosti) začne slušně fungovat až poté, co bude "slušný" stav ve všech zemích.

Jak mohou unijní peníze pomoci Evropě z krize?

Unijní podpora oživení ekonomiky či krytí škod by měly směřovat hlavně tam, kde jsou škody největší a kde hrozí, že tamní vlády nebudou s to hospodářství dost podpořit. Unie by měla pomoci i tam, kde se objeví "potíže s financováním" (pro eurozónu použitím krizového fondu ESM i podporou trhu dluhopisů Evropskou centrální bankou). Pomůže to k rychlejšímu obratu ekonomik, o který stojí úplně všichni. Ale peněz v rozpočtu unie je málo (velikost rozpočtů zemí unie je kolem 35 procent jejich HDP, rozpočet EU je v poměru k velikosti ekonomiky unie 35krát menší a činí jen něco málo přes jedno procento HDP) a o to, kdo kolik dostane, se povede boj. Chudší země budou za "své" (kohezní) miliardy bojovat, stejně jako farmáři, kteří spolu s kohezní politikou dnes spotřebovávají většinu rozpočtu. O peníze se budou "hlásit" i programy pro podporu vědy a výzkumu stejně jako třeba opatření pro zvýšení bezpečnosti.

"V Bruselu" v reakci na krizi vzniklo mnoho podpůrných programů (podpora krizovým fondem ESM, program zaměstnanosti SURE či operace ECB), obvykle ale zvyšují dostupnost levných úvěrů, nikoliv dotací. I ty jsou ale třeba a poskytnout je na úrovni unie může jen evropský rozpočet (nebo k tomuto účelu vytvořený "krizový fond", což je jen formální rozdíl).

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

22.05.2020 09:51
Velice trefné pojednání na extrémně důležité téma, které v našem mediálním prostoru bohužel spíše paběrkuje. Děkuji!
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru