Během posledního zhruba půl roku se ve světě nakazilo nemocí covid-19 přes sedm milionů lidí, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse. Asi 400 tisíc z nich kvůli infekci zemřelo.

Mezi nejvíc postižené země patří Spojené státy, Velká Británie, Itálie, Turecko, Írán, Rusko, Španělsko…

Česku nebo třeba sousednímu Slovensku se koronavirová pandemie vyhnula. Proč? Jak je možné, že tu nový čínský virus nezanechal tak tragické škody na životech jako třeba u našich nedalekých evropských sousedů? Zvlášť když jsme stejně jako oni nebyli na nic podobného připravení.

Odborníci, které jsme oslovili, říkají, že důvodů je víc, ale jedním z těch podstatných je rychlost, s jakou jsme začali proti koronaviru bojovat.

Anna Šedivá
primářka Ústavu imunologie ve Fakultní nemocnici v Motole

Dopady epidemie hlavně v počátku souvisí s rychlostí řešení a s epidemiologickou situací, oboje s nepříznivým vývojem ve zmiňovaných zemích. Co se ale týká dlouhodobých důsledků, nejsem si zcela jistá, že jsou dopady ve zmiňovaných zemích tak katastrofální.

Přikládám obrázek na dané téma.

"Death rate" různých zemí, květen 2020.

Obrázek vymezuje dopad pandemie s přepočtem na počet obyvatel dané země, kde se Itálie a Velká Británie řadí k dalším evropským zemím s podobnými výsledky. Jasné dělítko je ale mezi zeměmi Evropy i Ameriky a asijskými zeměmi, kde je dopad řádově menší.

Diskutuje se řada důvodů, nicméně mě jako imunologa v době, kdy sledujeme záplavu informací z různých zdrojů, ještě napadá možnost přirozené odolnosti obyvatel Asie vůči infekčním onemocněním, která jsou na daném kontinentu endemická. Zachytili jsme i zprávy z výzkumu řady koronavirů přenášených netopýry v Číně, kdy vědci nalezli ochranné protilátky proti koronavirům u vesničanů, kteří žijí v blízkosti jeskyň netopýrů, i když v jeskyních nikdy nebyli ani se přímo s netopýry nesetkali.

Nicméně samozřejmě celková výsledná čísla a dopady budou výslednicí mnoha faktorů, z nichž některé jsou jasně viditelné a můžeme se z nich poučit, ale jiné budou skrytější. Mezi jasné faktory určitě také patří organizace zdravotní péče, diametrálně se lišící v jednotlivých zemích a tím pádem také určující úspěšnost zachycení náhlé vlny pandemie.

Pavel Dřevínek
přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty UK

Nabízí se zvážení řady faktorů, které se mohly podepsat na rozdílném průběhu epidemie v jednotlivých zemích. Na straně hostitele, tedy člověka, to může být rozdílná vnímavost k infekci, předem daná genetickými rozdíly mezi populacemi jednotlivých zemí, na straně mikroba to mohou být mutační změny, asociované s jeho různě velkou agresivitou.

Ani jeden aspekt se však nezdá být tím pravým důvodem (například potvrzená blízká genetická příbuznost virových izolátů z Itálie, Velké Británie a ČR vylučuje odlišné biologické chování viru v těchto lokalitách). Podstatné se mi zdají rozdíly takzvaně z prostředí, vázané na společnost, tedy jiné než genetické.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Odemykání obsahu svým přátelům
  • Přístup do on-line archivu od roku 1995
  • Web bez reklam
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru