Ekonomiku Česka čeká krize. I kvůli epidemii koronaviru. Vláda zatím do různých pomocí “napumpovala” asi 70 miliard. A celkem slibuje přes 1000 miliard.

Ve sněmovně protlačila do druhého čtení vládní návrh na prohloubení rozpočtového schodku pro příští rok z plánovaných 40 na 500 miliard korun. Zároveň ale nepředložila plán, z čeho tento dluh v budoucnu zaplatí. Jaké má vlastně kabinet Andreje Babiše možnosti? Dělá vláda dost pro to, aby zmírnila důsledky koronavirové krize? Co by měla v příštích měsících změnit, jaká opatření zavést?

Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB

Temným tajemstvím fiskální budoucnosti České republiky je, že tato vláda ani ta, co přijde po ní, nemusí nic činit k eliminaci dluhu, který vznikne v důsledku řešení "covidové problematiky". Jedná se o jednorázové výdaje a v případě, že bude náš stát (a obecněji vyspělý svět) při řešení těchto problémů úspěšný, rostoucí ekonomiky tento dluh postupně zmenší. U nás pak navíc celkově pomůže např. v době nízkých nákladů financování státního dluhu naše obecně nízká zadluženost a pověst mimořádně spolehlivého a fiskálně rozumného státu.

To ale neznamená, že se rozpočet vyvíjí ufinancovatelným způsobem. Nevyvíjí, ale covid za to nemůže. Naše problémy se jmenují příliš štědrý sociální systém, stárnoucí populace, zvyšující obtížnost financování důchodového i zdravotního systému, zřejmě nekvalitní školský systém - stále žasnu nad tím, že většina škol během karantény nezavedla distanční výuku - a obecně nevýkonný státní aparát. Ty první pak generují přímo neúnosné rozpočtové trendy, ty za nimi pak vedou k tomu, že se řešení tohoto problému spíše vzdaluje, než přibližuje. Tolik ke covidu a rozpočtu.

Pokud jde o řešení stávající krize, je třeba se připravit na to, že většinu nouzových opatření, která zatím udržela minimálně většinu zaměstnanců v zaměstnání, nelze opakovat do nekonečna. Nelze trvale nevybírat daně, platit kurzarbeit, udržující zaměstnanost třeba i tam, kde skutečně není perspektiva. Nelze trestat moratorii soukromé firmy a jejich vlastníky, když nouzová situace již pominula. A nelze zavírat oči před tím, že automotive nebo část hotelového a kongresového byznysu čekají problémy, které u řady firem mohou být existenční.

Budeme potřebovat pružnější sociální síť podporující poptávku, ale také více motivující její uživatele k nalezení práce nebo legálního příjmu. Měli bychom připravit nějaký pružný mezistupeň umožňující řešit bez účasti soudů nesolventnost firmy vtažením dalších prostředků majitelů či investorů způsobem, který jim umožní se o tyto nové peníze "nebát”. A v neposlední řadě je třeba sledovat poslední bankami zprostředkované úvěry v rámci programů Covid a poučit se z jejich problémů. Může přijít doba, kdy ještě budeme potřebovat směrovat podobným způsobem další finanční prostředky do části firemního sektoru, a to velmi rychle.

K tomu všemu by nám mělo pomoci vědomí priorit. Dost bych radil nevěnovat se na úrovni vlády opakovaně problémovým trivialitám v řádu stamilionů a jednotlivých miliard i v situaci, kdy tak činí jiné státy a kdy se "vlastníci problémů" snaží zviditelnit své zájmy. Ano píši mj. o jedné letecké společnosti, v jejímž případě (koneckonců stejně jako v případě relevantního letiště) by si spíše management, vlastníci a věřitelé měli začít odpovídat na otázku, jak velký bude v nejbližší době byznys letecké dopravy a z čeho bude brát marže. A to po "koronavirovém okamžiku prozření", ve kterém nejlukrativnější korporátní klientela zjistila, že se bez většiny obchodních cest nejspíš bude muset z důvodu úspory nákladů obejít. A díky moderním komunikačním prostředkům i obejde. Až na tyto otázky jmenovaní najdou odpověď, třeba se nebudou muset ani na stát obracet s žádostí o pomoc a ministři a další budou mít více času na důležitější otázky v řádu desítek a stovek miliard. Ale, opakuji, toto není zdaleka jen případ aerolinek.

Vědomí priorit, nadechnout se a zamyslet by bylo třeba, neb krize již skončila a není třeba konat jen dle politického ekvivalentu toho, čemu sportovci říkají "svalová paměť".

Radovan Vávra, bankéř a investor

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru