Existuje několik osvědčených způsobů, jak může politik odvrátit dopad nepříznivých volebních výsledků. Metody začínají zasazením neúspěchu do pro něj výhodného kontextu a mohou končit až vytlačením debaklu jinou zprávou nebo nastolením nové agendy. Všechny tyto varianty musel zvažovat francouzský prezident Emmanuel Macron před minulou nedělí. Už průzkumy veřejného mínění totiž věštily, že politické hnutí Republika na pochodu (LREM), které mu před třemi lety přineslo jasnou většinu v Národním shromáždění, dopadne v místních volbách nevalně. A konečné výsledky vyšly dokonce ještě hůře, když LREM nezískala žádné z velkých francouzských měst.
Z tohoto výsledného účtu vystupuje na povrch slabost Macronovy politiky, která před čtyřmi lety vyšla vstříc jen touze voličů po změně. Právě jejich hlasy v květnu 2017 vynesly Emmanuela Macrona do Elysejského paláce, do Národního shromáždění vpustily pouhý zlomek obvyklého počtu poslanců klasické pravice a z tradičně silných socialistů udělaly takřka zanedbatelný houfek.
Široké hnutí, ale bez lokální opory
Stopy tehdejší vítězné euforie by se dnes ale hledaly jen stěží. Ekonomické reformy, u kterých se před volbami před pěti lety zdálo, že mají značnou podporu, narazily nejdříve na protestní hnutí žlutých vest a potom na vlnu stávek. Už tehdy bylo patrné, že široký záběr Republiky na pochodu spojený s nástupem nových osobností s sebou nese i riziko malé soudržnosti a nedostatek zkušeností z praktické politiky.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
