Od nástupu ministra Víta Bárty na ministerstvo dopravy uběhlo deset let a připomínka jeho kroků stavaře stále straší. Nejdrastičtější opatření pak Bárta, zakladatel a faktický šéf strany Věci veřejné, jež vydržela v parlamentu jen jedno funkční období, spustil čtyři týdny po usednutí do ministerského křesla: zastavil všechny stavby na železnici a k tomu i řadu projektů v silniční dopravě. Donutil ho k tomu prudký pokles výdajů státu na dopravní infrastrukturu. Bárta si chtěl radikálním krokem vynutit zlevnění staveb, i těch, kde již byla smlouva podepsána. Předražení českých inženýrských staveb − pod drobnohled se dostaly hlavně dálnice − se během výrazné konjunktury po vstupu do EU totiž stalo veřejným tématem, a tak měl Bártův postup i příznivce.

Zastavení výstavby a zamrznutí projektů, k němuž tehdy došlo, však cítíme dodnes. Města a obce, jež čekají na obchvat, který už měl být podle starých plánů dávno dokončen, jsou velkým poraženým tehdejšího šetření. Pouštění žilou čekalo i celé stavebnictví, které bylo v útlumu déle než zbytek ekonomiky.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se