Leonardo da Vinci byl bezpáteřní oportunista, jenž v době války opustil město a vyčkal, která strana zvítězí. Té pak nabídl své služby. Michelangelo Buonarroti byl nespolečenský škarohlíd. Vincent van Gogh měl hlavu plnou šílených běsů, které občas vytryskly na povrch, až ho nakonec zabily. Albert Einstein byl egocentrik, jenž se po čtyřicítce věnoval více společenským tématům než vědě. A Steve Jobs byl snad zřejmě nejnesnesitelnějším člověkem na planetě.

V podobně nelichotivých hodnoceních by šlo pokračovat až do omrzení. A je možné, že právě tyto řádky někoho potěšily. Vždyť každý z nás si v sobě nosí jisté negativní vlastnosti a slyšet o nedokonalosti slavných v nás může vyvolávat příjemné pocity, jimiž se bulvární tisk živí od svého vzniku. Probíhající spor o morální integritu a kvalitu díla spisovatele Milana Kundery má několik aspektů, které s literaturou nemají nic společného. Vypovídají totiž více o nás než o něm samotném.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se