Nezvykle tvrdé výrazy zvolili šéf německé civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang a spolkový ministr Horst Seehofer, když z nejnovější výroční zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy shodně vyzdvihli nebezpečí pravicového extremismu. Počet zločinů spojených s pravicovými extremisty loni v meziročním srovnání narostl o deset procent a alarmující je i posun ve spektru motivací. Devadesát procent z více než 22 000 deliktů bylo spojeno s rasismem a antisemitismem a ministr Seehofer mluví o "největší bezpečnostněpolitické výzvě".
Tak silná slova na stejné téma v minulé zprávě nezazněla. Změnu přístupu je možno přičíst střídání v čele civilní kontrarozvědky, odkud musel předloni odstoupit Hans-Georg Maassen poté, co zpochybňoval spojitost pouličních útoků v Saské Kamenici s krajní pravicí.
Pravicový extremismus v Německu představuje politicky značně citlivé téma, protože ho nelze oddělit od pravicově populistické Alternativy pro Německo, která je zastoupena v Bundestagu (strana zahrnovala také krajní frakci Křídlo, která byla až letos rozpuštěna). Její aktivitu po předběžném pečlivém zkoumání začal Spolkový úřad na ochranu ústavy oficiálně sledovat například kvůli těsným vztahům jednoho z jejích vůdců Andrease Kalbitze k neonacistům.
Letošní výroční zpráva popsala i druhý extrém, krajní levici, u níž však konstatovala štěpení právě v názorech na násilné akce. Odhad počtu jak pravicových, tak levicových extremistů v roce 2019 mírně převyšoval třicet tisíc. Zásadní rozdíl tu však je. Byl to vyznavač krajně pravicových a antisemitských názorů, který se loni v říjnu v Lipsku pokusil prostřílet do synagogy a potom zaútočil na lidi kolem kebabového stánku.
Tento pachatel byl sice takzvaný "osamělý střelec", ale ředitel civilní kontrarozvědky Haldenwang při prezentaci letošní výroční zprávy upozornil, že pravicoví extremisté mezi sebou soutěží, který z útoků po sobě nechá více obětí.
