Zprostředkovatel krátkodobého ubytování v soukromí Airbnb by mohl vstoupit na burzu prostřednictvím fúze se specializovanou společností SPAC. To je jeden z méně obvyklých způsobů vstupu na akciový trh, je ale čím dál oblíbenější. Vyzkoušel ho například i výrobce vozů s nulovými emisemi Nikola.

Spoluzakladatel a generální ředitel Airbnb Brian Chesky agentuře Reuters řekl, že firma byla ohledně této možnosti již oslovena.

"Oslovili nás lidé, kteří nám představili nějaké možnosti," řekl Chesky. Dodal, že Airbnb zvažuje vše, dál o tom nechtěl spekulovat.

Investiční společnosti specializované na akvizice (SPAC), nazývané také blank-check, jsou firmy bez konkrétního obchodního plánu nebo účelu. Zpravidla jen učiní primární veřejnou nabídku (IPO) akcií a takto získané peníze, případně v kombinaci s úvěrem, použijí k nákupu jiné firmy, obvykle do dvou let. Koupené firmy tak prostřednictvím akvizice automaticky vstoupí na burzu.

Firmy označované jako SPAC se proto ukázaly jako rychlá cesta na akciový trh pro firmy, které se obávají zdlouhavého procesu primární veřejné nabídky akcií. Investoři, kteří kupují akcie SPAC, předem nevědí, jakou firmu koupí.

Airbnb se původně připravovalo, že letos vstoupí na burzu. Pandemie nemoci covid-19 však způsobila, že jeho podnikání se za šest týdnů propadlo o 80 procent, upozornil Chesky. "Museli jsme to o něco odložit, bylo potřeba hasit ten požár. Teď jsme to trochu oprášili. A znovu pracujeme na přípravách," uvedl.

Chesky ale odmítl mluvit o načasování nebo hodnotě nabídky akcií. Airbnb také zvažovalo vstup na burzu prostřednictvím přímé kotace, což je proces, při kterém se neprodávají nové akcie. Již existující akcie mohou například prodat současní investoři.

Airbnb v problémech

Airbnb v dubnu získalo od investorů dvě miliardy dolarů (45,5 miliardy korun). Jedna z dohod ohodnocuje celou firmu na 18 miliard dolarů. Na začátku března se Airbnb v rámci svého interního ocenění ohodnotilo na 26 miliard dolarů. Ještě v roce 2017 investoři ohodnocovali firmu na 31 miliard dolarů.

V květnu firma oznámila, že propustí 1900 zaměstnanců, což představuje zhruba 25 procent její celkové pracovní síly. Zapříčinil to prudký pokles cestovního ruchu kvůli pandemii nemoci covid-19.

Generální ředitel Chesky v dopise zaměstnancům uvedl, že firma omezí podnikání, které přímo nepodporuje sdílení ubytování. Mezi tyto aktivity patří investice do hotelů, letecké dopravy a výroby filmů. Oznámil také, že očekává, že příjmy firmy letos klesnou o více než polovinu.

Chesky se domnívá, že cestování se nakonec obnoví, ale změní se. Turisté budou například hledat místa blíže ke svému bydlišti a dostupnější místa. Firma kvůli tomu omezuje své investice do luxusních realit.

Krátkodobé pronájmy, které ovlivňují i ceny těch dlouhodobých, navíc může zkomplikovat nová legislativa, kterou v boji proti Airbnb zavádějí některé metropole. Například pražský magistrát chce využít současné situace k tomu, aby prosadil regulaci služeb typu Airbnb, o kterou usiluje už léta. 

Praha by díky tomu mohla například pronájmy omezit jen na část roku, případně určit, kolik lidí může za rok majitel takto ubytovat. Podle zjištění HN má projekt podporu mezi poslanci napříč politickým spektrem, záležet tak bude na postoji ministerstva pro místní rozvoj.

Hlavnímu městu vadí krátkodobé pronájmy z více důvodů. Jejich pronajímatelé často neplatí poplatky za ubytování a hosté hlukem a nepořádkem na chodbách obtěžují sousedy. 

Během dubna zákonodárci schválili, aby služby podobného ražení sdílely se státem informace o pronajímatelích a hostech.

Regulace sdíleného ubytování, jako je Airbnb, zavedla i jiná evropská města. Například v Amsterdamu není od 1. července možné pronajímat byty v historickém centru turistům.

Podle vedení nizozemského hlavního města turisté znepříjemňují obyvatelům centra život natolik, že je nutné zakázat podobné pronájmy. V jiných částech města mohou vlastníci bytů od příštího měsíce poskytovat ubytování návštěvníkům jen 30 dnů ročně.  

V Berlíně nemohou pronajímatelé nabízet byty na delší dobu než 182 dní, na druhou a další nemovitost navíc potřebují zvláštní povolení.

Lisabonská radnice nedávno zase představila projekt, v rámci něhož si na dobu pěti let byty pronajme a nabídne je obyvatelům města.

Pandemie koronaviru a s tím i výrazný úbytek turistů, kteří jsou právě hlavními zákazníky služby, měla například v Praze vliv na nabídku nájemních bytů, která se rozrostla. Vyprázdnění nemovitostí sloužících ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím služeb jako Airbnb zatím sice nevedlo k dramatickému zlevňování, znát to ale bylo například v centru Prahy. V Praze 1 klesly nájmy proti dlouhodobému průměru asi o 30 procent. Mírný propad zaznamenaly ještě Praha 2 a Praha 7.

Airbnb je považováno za jednu z největších soukromých firem v USA. Podnik sídlí v San Francisku a své služby začal oficiálně nabízet 11. srpna 2008 pod názvem AirBed & Breakfast (nafukovací matrace & snídaně), který pak zkrátil na Airbnb.

Vstupy na burzu prostřednictvím fúze

Obdobným způsobem, jaký nyní zvažuje Airbnb, na burzu vstoupila například i firma Nikola, výrobce aut s nulovými emisemi, který je konkurentem Tesly Elona Muska a který je rovněž pojmenovaný po srbsko-americkém vynálezci Nikolovi Teslovi.

Tento výrobce nákladních aut s elektrickým a vodíkovým pohonem debutoval na trhu Nasdaq na začátku června díky takzvané reverzní fúzi s firmou VectoIQ Acquisition, s jejímiž akciemi se na burze obchoduje. Šéfem VectoIQ je Steve Girsky, bývalý místopředseda automobilky General Motors, který ji pomáhal vyvést z bankrotu.

Letos Nikola, která by se ráda stala "vodíkovou Teslou", čeká nulové výnosy a první miliardu dolarů ročně plánuje až v roce 2023. Její akcie však rostly o více než 200 procent.

Podobný způsob ke vstupu na burzu využil i výrobce elektrických aut Fisker. Ten v polovině července oznámil, že vstoupí na burzu prostřednictvím fúze se společností Spartan Energy Acquisition Corp. (SPAC) v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (68 miliard korun).

SPAC je společnost založená pro speciální účely a podporuje ji soukromý investiční fond Apollo Global Management. Fisker díky dohodě získá jednu miliardu dolarů, včetně 500 milionů od současných a nových investorů, jako AllianceBernstein a Blackrock.

Peníze chce Fisker použít k tomu, aby mohl svůj první vůz Fisker Ocean uvést do výroby koncem roku 2022. 

Soukromé společnosti využívají taková převzetí k tomu, aby jim to pomohlo obejít zdlouhavý a složitý proces vstupu na burzu.