Nelze asi vyčítat médiím, že sledují, komentují a do tučných titulků dávají čísla o počtu nakažených. Je tomu tak koneckonců všude. Je ale třeba vyčítat politikům, že jejich chování se těmito údaji řídí, místo toho, aby sledovali to, co nám bylo (a správně) před pár měsíci deklarováno jako skutečný cíl všech těch nařízení o rouškách, karanténách, nouzových stavech atp., tedy zabránění přehlcení zdravotního systému vážně nemocnými. A to zcela evidentně bez ohledu na to, kolik nově nakažených testy najdou, nehrozí.

Takže nejprve k faktům: v českém zdravotním systému bylo podle údajů ze soboty 24. 7. dvacet lidí nakažených covidem v těžkém stavu nebo na jednotkách intenzivní péče (JIP) a 142 hospitalizovaných. Jedná se, navzdory všemu rozruchu, o stabilní stav. Před týdnem byla ta čísla podobná, ba o něco vyšší. Jsou to současně z hlediska rizika zahlcení systému zcela bezvýznamná čísla. Rekordem v českém zdravotním systému, který byl i při těchto rekordních číslech zcela evidentně nezahlcen, bylo v dubnu 446 osob s covidem v nemocnicích a 103 lidí ve vážném stavu či na jednotkách intenzivní péče. Tedy několikrát víc než dnes. Pro srovnání, jen kapacita lůžek tzv. jednotek intenzivní péče (JIP) českého zdravotního systému byla podle dohledatelných údajů z 22. března 3658 lůžek. Covidem vážně nemocní tedy vážou něco méně než procento kapacit českého zdravotního systému. A tento stav se v čase nijak významněji nemění.

Hodně se píše i o tom, jak se naši spoluobčané chovají nerozumně. Sdílené brčko na party nedávno nakažených fotbalistů a dalších sportovců (skutečně šlo o brčko, a ne o ruličku z bankovky?) to pro někoho demonstruje. Jenže ono mladým sportovcům s covidem skutečně nic nehrozí. Z dosavadních 360 evidovaných úmrtí pacientů s covidem (nikoliv "na", ale "s") je ve věkové skupině 15-34 let evidován jeden případ. Více než dvě třetiny úmrtí pacientů s covidem jsou evidovány ve věkových skupinách nad 65 let. Ve skupině do 54 let jsme od počátku "českého covidového problému" zaznamenali 11 úmrtí, tedy ani ne tři procenta z celkového počtu. Evidentně tedy nic nehrozí ani sportovcům a mladým servírkám, ani horníkům na Karvinsku (tedy pakliže je karanténa a 14 dnů nuceného soužití s jejich partnerkami v jejich bytech nezbaví rozumu). Pro drtivou většinu nově identifikovaných nakažených tedy nemoc žádná významnější rizika nepřináší.

Proč tedy chceme dnes po lidech, které covid na zdraví nijak významněji neohrožuje, aby se chovali, jako by to byla černá smrt? Soustřeďme radši kapacity k seniorům, kde jsou potřeba. Ti se navíc, jak ví každý, kdo používá prostředky hromadné dopravy, chovají většinou rozumně a opatrně. Chrání se rouškami, často se naučili nakupovat on-line s "košíkem", "rohlíkem" či někým jiným. Testujme pravidelně ty, kteří se o ně starají, starejme se o to, aby si vše, co potřebují, mohli vyřídit i distančně či s pomocí pravidelně testované osoby, nabídněme jim zdarma kvalitní roušky, "respíky", testujme je, požádají-li o to.

A samozřejmě, začněme už konečně propagovat "chytré" trasovací systémy. Proč není na každých dveřích vozidel MHD nápis, "Zapnul sis roušku i e-roušku!?". Teprve v okamžiku, kdy tak učiní více než 4/5 lidí na svých mobilech, může ten systém přinášet rychlé výsledky. Kde jsou e-roušku propagující členové vlády, slušivé masky na kamery jim šly přece docela dobře?

Související

A též zvažujme, čeho chceme plošnými opatřeními opravdu dosáhnout. Kolik seniorů by se při dnešním vědomí ohrožení zúčastnilo masových akcí? Kolik mrtvých by mohlo být mezi účastníky zrušeného festivalu Beats for Love nebo NeFestivalu s průměrným věkem kolem dvaceti, třiceti let? Nemá cenu hrát si na to, že zabráníme šíření covidu či jej omezíme na mizivou část populace. To evidentně ani za drtivých ekonomických nákladů nejde. Dnes už ale víme, že velkou většinu populace onemocnění covidem neohrožuje. Víme i, koho ohrožuje. Tak je chraňme, ale ne opatřeními, která drtivou většinu populace omezují.

Jinými slovy, nastal čas smířit se s tím, že se nemoc bude šířit mezi těmi skupinami našich občanů, pro které žádné významnější riziko nepředstavuje, rychleji. A rizika zahlcení zdravotního systému řešit tím, že budeme víc věřit lidem i technologiím. Umožnit tedy lidem, aby se chránili a chovali přiměřeně rizikům, která pro ně covid přináší. Vyzvat a přimět je k využívání prostředků, které umožní chytré a rychlé trasování. Přestat věnovat pozornost číslům o nově nakažených a komentovat a hlídat spíše vytížení zdravotního systému. Jinak budeme dál počítat vedle pozitivních testů i někdy nenávratné ekonomické ztráty, které v konečném důsledku ohrozí i zdraví nás všech.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru