Prezidentské volby v Bělorusku podle odhadů přesvědčivě vyhrál dosavadní autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu provedeného mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů, informovala státní agentura Belta. Tisíce lidí vyšly na protest proti výsledkům voleb do ulic běloruských měst, policie je v Minsku i na řadě dalších míst ihned začala zatýkat, napsala agentura Reuters.

Alexandr Lukašenko (*1954)

Prezidentem byl poprvé zvolen v roce 1994. Předtím působil jako předseda parlamentní komise pro vyšetřování korupce. Popularitu si získal osobním přístupem k voličům a protikorupční rétorikou.

V roce 1996 byl v referendu schválen Lukašenkův návrh nové ústavy, podle níž začalo funkční období prezidenta od okamžiku jejího přijetí, čímž si prodloužil působení v prezidentském křesle o dva roky do roku 2001, kdy byl opět zvolen na další pětileté období.

V říjnu 2004 na základě dalšího referenda došlo ke zrušení ústavního zákazu vykonávat funkci prezidenta země po více než dvě funkční období. Lukašenko měl tak volnou cestu k dalšímu znovuzvolení. Prezidentské volby následně vyhrál v roce 2006, 2010 a 2015. Každé jeho znovuzvolení následovaly protesty tisíců lidí.

Z takzvaných exit pollů rovněž vyplynulo, že opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dostala jen 6,8 procenta hlasů. Hlasování podle opozice doprovázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo velké množství novinářů i aktivistů. Cichanouská, 37letá učitelka, se rozhodla kandidovat místo svého manžela, vězněného opozičního blogera Sjarheje Cichanouského.

Prezidentská kandidátka následně uvedla, že zveřejněným odhadům nevěří. "Věřím tomu, co vidí mé oči, a já vidím, že většina je s námi," reagovala podle agentury AFP Cichanouská na oznámení, že Lukašenko získal téměř 80 procent hlasů, a zajistil si tak již šestý mandát. "Domnívám se, že jsme již vyhráli, překonali jsme totiž svůj strach, svou apatii a lhostejnost," dodala.

V zemi v neděli přestal fungovat internet a v ulicích Minsku byli rozmístěni vojáci a vojenské automobily. "Jak můžete vidět, v ulicích Minsku jsou nyní tisíce vojáků a policistů. Vidíme vodní děla, tanky, obrněná vozidla, vojenské džípy. Neznamená to, že budou dnes (v neděli) použity. Cílem tohoto kroku je hlavně zastrašit," okomentoval na Twitteru dění v metropoli běloruský novinář Franak Vjačorka. Režim se totiž obává protestů lidí kvůli výsledkům voleb.

Již v sobotu byla zadržena šéfka volební kampaně Cichanouské. V neděli se na sociálních sítích objevila informace, že zemi kvůli obavám o svou bezpečnost opustila i Veronika Capkalová, která stála dosud po boku Cichanouské. Capkalová je manželkou bývalého prezidentského kandidáta Valeryje Capkala, který ze země kvůli obavám ze zatčení uprchl již před několika týdny. Podle mluvčí Cichanouské bylo v neděli ráno zadrženo osm dalších lidí z jejich volebního týmu.

Po skončení hlasování vyšly do ulic mnoha běloruských měst tisíce lidí, kteří dávali najevo nespokojenost s oznámenými výsledky. Tleskali a troubili na klaksony aut na znamení podpory opozice. Příslušníci ozbrojených složek proti nim ihned začali zasahovat. Nejméně deset lidí bylo zatčeno na jednom ze shromáždění v Minsku, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Zejména v hlavní metropoli běloruská policie zasahuje proti lidem a používá slzný plyn a zábleskové granáty, informují místní novináři na Twitteru. Policejní automobil tam rovněž najel do skupiny protestujících, jeden člověk utrpěl vážné zranění, uvedl server Tut.by.

Exploze ohlušujících granátů popsal i reportér agentury AFP. Ruská zpravodajská agentura Interfax informovala dokonce o několika sanitkách, které mířily na místo protestů v centru hlavního města. Minská policie nicméně agentuře sdělila, že nemá informace o žádných zraněných protestujících.

Podle místních médií jsou ale lidé ve velkém zatýkáni i v dalších městech. Objevily se i informace o použití slzného plynu proti protestujícím. Podle některých zpráv na Twitteru nyní běloruská metropole vypadá jako válečná zóna. 

Před některými volebními místnostmi v Minsku i na běloruských ambasádách v Moskvě či Kyjevě se během nedělního dne tvořily dlouhé fronty lidí, kteří chtěli hlasovat. "Je neúnosné, že je u moci již tolik let. Měl by pochopit, že už musí odejít," citovala agentura Reuters Jurije Kanifatova, který volil v Moskvě a svůj hlas nedal Lukašenkovi. Na 200 Bělorusů v neděli odvolilo i v Praze. Hlasování provázel poklidný protest odpůrců prezidenta Lukašenka, kteří naproti ambasádě vyvěsili transparent odsuzující možné falšování výsledků.

Lukašenko vládne v zemi označované za poslední diktaturu v Evropě tvrdou rukou již 26 let. Voliči mu vyčítají nedodržování lidských i dalších práv, ekonomické problémy země i jeho zlehčující přístup k pandemii nemoci covid-19. On sám se prezentuje jako jediný garant zajištění stability v zemi. Opozice je podle něj napojená na Rusko a další cizí země a jejím cílem je destabilizovat Bělorusko. "Lukašenko dal již předem jasně najevo, že se chce udržet u moci za každou cenu. Otázkou zůstává, jaká ta cena bude," myslí si politolog Alexandr Klaskovskij.