EU se shodla, že cílené sankce proti Lukašenkovi mají smysl. I když nepadne

Státy Evropské unie velmi pravděpodobně na představitele běloruského režimu uvalí sankce. Minulý týden o tom rozhodli ministři zahraničí členských zemí EU, dnes to podle očekávání na mimořádné videokonferenci potvrdí premiéři či prezidenti států sedmadvacítky. Ti se podle zdrojů HN zároveň nejspíš domluví, že neuznají výsledek nedávných prezidentských voleb v Bělorusku. Alexandra Lukašenka by tak unie přestala považovat za právoplatně zvoleného prezidenta.

Sankcemi se státy unie chystají zasáhnout ty běloruské politiky a další činitele, kteří se podíleli na falšování prezidentských voleb a následném násilném zásahu proti demonstrujícím občanům. Bělorusko k volbám odmítlo připustit mezinárodní pozorovatele a podle přesvědčení demokratických zemí z celého světa jejich výsledek zfalšovalo ve prospěch Lukašenka. Při následném zásahu proti demonstrantům policie a speciální jednotky zatkly skoro sedm tisíc lidí. Řadu z nich ve vězeních mučily.

"Volby nebyly ani svobodné, ani férové. Násilí proti pokojným demonstrantům, k němuž po volbách došlo, bylo šokující a musíme ho odsoudit," prohlásil Charles Michel, který summitům lídrů členských zemí, tedy Evropské radě, předsedá. Zdůraznil, že "Bělorusové mají právo zvolit si svou budoucnost".

Takzvané cílené sankce proti konkrétním představitelům dané země jsou v posledních letech ve světě stále běžnější. Podle expertů mají smysl navzdory tomu, že nelze prokázat, jestli fungují, tedy jestli skutečně mají nějaký vliv na rozhodování těch lidí, na které se vztahují.