Rusko v současnosti nepokládá za nezbytné poskytnout vojenskou pomoc Bělorusku, prohlásil ve středu mluvčí Kremlu podle listu Vedomosti. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov také uvedl, že sami Bělorusové by si měli vyřešit situaci ve své zemi, kde druhým týdnem pokračují protesty proti zvolení Alexandra Lukašenka prezidentem.

"Nyní taková potřeba (pomoci) není. I běloruské vedení samo uznalo, že momentálně taková potřeba není," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle agentury TASS. Peskov zároveň na dotaz ohledně ruské nabídky bezpečnostní pomoci Bělorusku zdůraznil, že v dohodě o kolektivní bezpečnosti, což je postsovětský vojenský pakt vedený Moskvou, a také v rusko-běloruské dohodě o svazovém soustátí "se skutečně předpokládá řada závazků smluvních stran ohledně vzájemné pomoci".

"Samozřejmě pokládáme v nynější situaci za hlavní, aby nedošlo k žádnému ovlivňování zvenčí, k žádnému vměšování zvenčí," řekl novinářům Peskov a odsoudil nejmenované cizí mocnosti za pokusy o nepřijatelné zasahování do běloruských záležitostí.

Současně hovořil o nezbytnosti vytvořit podmínky, aby situace zůstala "v právním rámci, ve kterém by se mohl uskutečnit nezbytný dialog".

Mluvčí také popřel tvrzení o přesunech neoznačené ruské vojenské techniky k Bělorusku. "Ruská vojenská technika je na ruském území. Tady není co komentovat," řekl Peskov podle listu Kommersant.

Státy EU velmi pravděpodobně na představitele běloruského režimu uvalí sankce. Minulý týden o tom rozhodli ministři zahraničí členských zemí EU, dnes to podle očekávání na mimořádné videokonferenci potvrdí premiéři či prezidenti států sedmadvacítky. Ti se podle zdrojů HN zároveň nejspíš domluví, že neuznají výsledek nedávných prezidentských voleb v Bělorusku. Alexandra Lukašenka by tak unie přestala považovat za právoplatně zvoleného prezidenta.

Sankcemi se státy unie chystají zasáhnout ty běloruské politiky a další činitele, kteří se podíleli na falšování prezidentských voleb a následném násilném zásahu proti demonstrujícím občanům. Bělorusko k volbám odmítlo připustit mezinárodní pozorovatele a podle přesvědčení demokratických zemí z celého světa jejich výsledek zfalšovalo ve prospěch Lukašenka. Při následném zásahu proti demonstrantům policie a speciální jednotky zatkly skoro sedm tisíc lidí. Řada z nich byla ve vězeních mučena.

"Volby nebyly ani svobodné, ani férové. Násilí proti pokojným demonstrantům, k němuž po volbách došlo, bylo šokující a musíme ho odsoudit," prohlásil Charles Michel, který summitům lídrů členských zemí, tedy Evropské radě, předsedá. Zdůraznil, že "Bělorusové mají právo zvolit si svou budoucnost".