Zlatým pokladem moderní doby jsou informace, často opakovaná fráze je jistě pravdivá. Kdo dlouho a hodně vydělává, jsou právě firmy, které obchodují s daty, ať už v jakékoliv podobě. A dokazuje to i objev Aktuálně.cz, že čínská firma Zhenhua Data Technology sbírala informace o řadě veřejných činitelů či známých osobností včetně těch českých a nabízela je "k dalšímu využití". Mezi "zájmové osoby" se například zařadili Lubomír Zaorálek, Jaroslav Faltýnek, Michal Koudelka, ale také Miloš Zeman nebo Ivo Rittig a někdy i jejich děti a příbuzní.

Než se však začneme pobuřovat, pojďme si nejdříve pár věcí vyjasnit. Myslet si, že podobné informace (a mnohem podrobnější) už nemají oficiální tajné služby Číny, by bylo naivní. Jakákoliv soukromá firma a zvláště v Číně se státnímu sektoru, který do "zpravodajštiny" investuje ohromné sumy peněz, může těžko vyrovnat. Navíc v zemi, kde stát i strana jedno jsou a chybí zde jakákoliv veřejná kontrola, co tajné služby vlastně dělají a jaké informace či na koho shromažďují. Takže o myšlence, že soukromník může armádě nebo tajné službě nabídnout informace (čímž se společnost chlubí), které už nemá, lze pochybovat. A je jisté, že seznam čínských hodnostářů s jejich daty a aktivitami mají i naše tajné služby. To je jejich práce.

Zajímavé a především varující spíše je, že firma v totalitním státě mohla veřejně prohlašovat, že cílí na přenesení konfliktů ze sociálních médií do "reálného prostředí", a slibovat vyvolání konfliktu mezi státem a společností na Západě. Společnost se takto prezentovala, dokonce se chlubila spoluprací s armádou a oficiálním institucím to podle všeho nijak nevadilo. A společnost také věděla, že právě tato nabídka jí přiláká zákazníky. A kdo je v Číně ochotný platit za rozeštvání demokratické společnosti? Varující tedy není ani tak samotný sběr dat, ale spíše ukázka, co Čínu zajímá a o co jí jde. A také skutečnost, že je jí úplně jedno, co si o tom kdo myslí.