Středoevropské měny jsou v posledních čtyřech týdnech pod tlakem. Vůči euru oslabila jak koruna, tak maďarský forint a polský zlotý. Letní pozitivní vlna, na kterou tyto měny najely v červenci, neměla dlouhé trvání. Platí, že zejména koruna a zlotý jsou i tak výrazně silnější v porovnání s počátkem jara, kdy trhy vstřebávaly první vlnu koronaviru. Aktuální dění je ale mementem, že zlepšení sentimentu nebude přímočaré, a to nejen kvůli pandemii a jejím dopadům na ekonomiku. Na trhy se vrátila politická témata v podobě prezidentských voleb v USA a nedořešeného nastavení postbrexitových vztahů mezi USA a EU.
Opět se připomíná citlivost středoevropského regionu na vnější podněty. Globální rizika zdejším měnám nesvědčí, ať již hovoříme o geopolitických nejistotách, výkyvech v ekonomické aktivitě anebo o druhé vlně pandemie. Volby v USA, rostoucí riziko tvrdého brexitu a stejně tak šíření nákazy v řadě evropských zemí mohou na náladu trhů působit rušivě i v dalších týdnech. Přesto se ale jedná o časově ohraničené nejistoty: u voleb v USA jde o počátek listopadu, v nastavení vztahů na ose "Londýn−Brusel" bude jasněji nejpozději koncem roku a do té doby lze doufat i v úspěch při hledání vakcíny proti koronaviru.
Přinejmenším ohledně politické situace v USA a též u postbrexitových jednání ale bude do konce roku jasněji: a trhy nemají rády především nejistotu. Sentiment vůči regionu také může začít profitovat z oslabování dolaru vůči euru, jež probíhá již od května a kde se v posledních týdnech rozevřely pomyslné nůžky hovořící ve prospěch zisků středoevropských měn. Obdobně vyznívá vývoj globálních akciových trhů. Důležité bude, zda se přes všechna rizika potvrdí oživení globální ekonomiky.
Pomyslný bod obratu tak může na regionálních měnách přijít nejpozději po volbách v USA s tím, jak začnou opadat nejistoty a prosadí se příznivé faktory jako slabší dolar a pozvolný růst akciových trhů.
