Mezi lidmi, kteří sledují současnou světovou pandemii nemoci covid-19, se šíří jeden bonmot. Na nemoc se má prý laik, jímž je i autor tohoto textu, ptát lékaře, na epidemii dataře, tedy člověka, jenž se umí pohybovat ve zcela neintuitivním exponenciálním a polynomickém prostředí matematických modelů. Lékaři často vychází při posuzování nemoci ze své zkušenosti, což je při léčbě klíčové. Nebezpečné je ale vycházet ze zkušenosti při předvídání chování epidemie. Proto je nejlepší ptát se na budoucí vývoj lidí, kteří jsou zdatnými statistiky, což jsou zpravidla epidemiologové.

Proč potom neudělat malý průzkum mezi lidmi, kteří v těchto epidemiologických modelech umí dobře číst? Vybraní odborníci dostali dotazník s rozšířenými výroky a úkol odpovědět, zda-li s daným výrokem souhlasí, nesouhlasí nebo není v jejich kompetenci odpovědět. Měli možnost výrok také doplnit či vznést námitku proti jeho formulaci. Výrok je vždy uveden zkráceně tučně a u něj konsenzus oslovených - pravda/nepravda. Následují argumenty, kterými lze jejich tvrzení podepřít.

Z oslovených dotazník vyplnili epidemiolog a nyní i ministr zdravotnictví Roman Prymula, epidemiolog a donedávna člen epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar, epidemiolog IKEM Petr Smejkal, infektolog Ústřední vojenské nemocnice Praha David Řezáč a ekonom Jakub Steiner, jenž se věnuje modelování vývoje pandemie.

1) Virus oslabil - nepravda

Často se nejen na sociálních sítích objevují tvrzení, že virus je slabší než na jaře. Obvykle následuje graf uvádějící vývoj počtu nově nakažených lidí a počty hospitalizovaných či zemřelých. Argumentace stojí tak, že v čase se poměr zemřelých vůči nakaženým snižuje, tedy v průměru umírá na koronavirus méně lidí a smrtnost viru se tím pádem snižuje. Z toho následně někteří lidé mylně usuzují, že virus slábne.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Peter Šebo 27.09.2020 23:22
Na výhrady má jistě každý právo, já si jako člověk z oboru sledující daný problém troufnu prohlásit, že mi ten článeček přijde pozoruhodně střízlivý. Odpovídali lidé, kteří tomu rozumí a ne pseudoodborníci, takže nějaká polemika by tady asi nic moc nepřinesla. Polemizovat mohou spolu lidé, kteří mají stejnou šanci problému rozumět a mají stejjný přístup k tvrdým datům... JInak jedna věc mi ve všech diskusích o COVIDu systematicky chybí a měla by být vysvětlována široké veřejnosti co nejčastěji a nejsrozumitelněji:¨ 1) Že umře nějakých možná 1500, možná 3000 lidí na COVID, než se dočkáme očkování, není sporu, což ale nebude o mnoho více, než když se "povede" chřipková sezóna. 2) Že i těžká chřipka může i zdravým a mladým lidem pěkně zavařit a mít řadu dlouhodobých následků, není sporu. 3) Ovšem ty neurologické a jiné orgánové dlouhodobé problémy řady lidí co prodělali i poměrně mírnou formu COVIDu jsou jiné a je to něco nového. Je to velmi zrádné a nikdo si nemůže být předem jistý zda nemá problém s produkcí tzv. inteferonu prvního typu a jak tím projde (Viz čertvé studie týmu J.-L. Casanovy v posledním čisle špičkového vědeckého magazínu Science z 24.9.) 4) Hlavně ale, to nejdůležitější oč se od začátku hraje a proč je nutné bzrdit a neodpustit nekontrolované šíření viru populací je to, jak rychle se je schopen šířit a jak akutní respirační selhání u malé části nakažených ovšem z velkého počtu infikovaných, je schopen způsobit. Jinými slovy, jde o to nedostat se do situce, kdy během hodiny do nemocnice přivezou sanitky 20 dusících se pacientů chrlích aerosol, kterým se nakazí i zdravotníci kolem... Takový nápor nevydrží žádný zdravotní systém a když bude půlka zdravotnického personálu v karanténě a začnou umírat i lékaři a setřičky co dostali opakovaně vysokou dávku aerosolu, pak zkolabuje každá nemocnice. pak začnou zbytečně umírat i pacienti s jinými diagnózami a lidé po bouračkách, s infarktem a pod. O nic jiného se od začátku nehraje, než o to aby takovýto horor nenastal...
Marek Jasanský 22.09.2020 20:15
Jejda, ještě jednu technickou - bylo by možné v komentářích zachovávat odstavce? Ten předešlý text je teď hrozně nahuštěný. Děkuju
Marek Jasanský 22.09.2020 20:13
Dobrý den, v posledním odstavci píšete, že sami odborníci přiznávají, že jsou nejednotní i v základních otázkách. Podle mě článek proto nemůže být objektivní a je milné vyjadřovat se v kategoriích pravda/nepravda, protože jste oslovili jen jednu názorovou skupinu, nebo vám pouze tato skupina odpověděla, což sami přiznáváte. Čekal bych tedy spíše nějakou polemiku a oslovení více odborníků, než kategorická prohlášení. Také píšete, že epidemie řízená i neřízená vždy zasáhne ekonomiku. Podle mě je důležité dodat, že epidemie pravděpodobně také zasáhne do počtu zemřelých a s tím by se také společnost měla smířit. My jsme schopní riskovat život při jízdě autem, extrémních sportech, někteří lidé dokonce kouří. Pak se ale najednou bojíme riskovat komplikace při respiračním onemocnění. Pravděpodobnost komplikací pro většinu populace je navíc malá. Na toto téma bych také čekal nějakou polemiku. Celá epidemie na mě totiž působí, že na covid nesmí zemřít ani jeden člověk, a kvůli tomu je určitá skupina lidí schopna obětovat kvalitu života celé společnosti (nemusíte samozřejmě souhlasit). Do kvality života nepočítám pouze klesající příjmy, ale také deprese a sebevraždy, které v USA stoupají. My pořád řešíme roušky, ale neřešíme jiné alternativy. Zasažené země (USA, Itálie) byly např. schopné poměrně rychle navyšovat počty lůžek, a to na pandemii nebyly připraveny. V New Yorku zůstala nevyužitá armádní nemocniční loď, vše vyřešilo navýšení kapacit pozemních nemocnic. Píšu to proto, že se pořád dočítáme, jak málo máme nemocničních lůžek, ale už se nikde nedozvíme, jestli tyto výpočty počítají i s takto dočasně navýšenou kapacitou. Já si myslím, že i k tomu by média měla sloužit. Měla by sama nadhazovat diskuzi, která by smiřovala dvě protichůdné skupiny. Díky tomu by jednak čtenáři věděli, co můžou po státu chtít, jednak i odborníci by mohli tušit, co po nich chce společnost. Moje zkušenost s některými anglosaskými tituly je, že se opravdu o takovou polemiku snaží. Většinou pak diskuze dojde k tomu, že se řeší jen parametry a v těch jsou strany většinou schopné ustupovat nebo o ně hlasovat. My se prostě často přikláníme k extrémním variantám. Důsledkem je rozdělená společnost, což neplatí jen pro otázku koronaviru.
tomesmilan 22.09.2020 14:26
Za půl roku máme jistě tvrdá data a máme jich dost. Obecná porovnáni celkového počtu mrtvých a hrátky s exponenciální funci jsou proto méně než málo a jsou evidentně laická a vyčpělá. Odbornost a fundovanost takových populárnich medialně vděčných hlášek hodnotím, s veškerou úctou, na úrovni nedělního Blesku a to cca někde uprostřed výtisku. Snad si rozumíme. M. Tomeš
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru