Zatímco lidstvo přemýšlí, zda je plast spíš jeho přítel, či nepřítel, řada firem přichází s unikátními řešeními, jak materiál 21. století udělat přátelštějším a snížit jeho uhlíkovou stopu. Automobilky se předhánějí, který vůz bude ekologičtější, výrobci obalových materiálů čí obal bude tenčí a chytřejší a zákazníci očekávají k přírodě šetrná řešení. Díky tomu vznikají nové materiály, postupy a technologie.

Výroba plastů a plastových výrobků patří mezi nejinovativnější obory v Evropské unii. Změny zasahují do všech odvětví, včetně zdravotnictví. Například technicky čisté, hygienicky náročné a antistaticky zajištěné provozy plnicích a balicích linek léků přešly od běžného bílého ultravysokomolekulárního polyetylenu ke speciálnímu materiálu.

"Má vynikající vlastnosti a jeho světle šedá barva umožňuje lépe identifikovat přítomnost případných nečistot během procesu výroby," vysvětluje Libor Galatík, ředitel společnosti Murtfeldt Plasty. Její plastové výrobky se používají v nápojovém, potravinářském a balicím průmyslu, ale právě i ve farmaceutické výrobě či laboratorní technice.

Situace v Česku

Podle ředitele Plastikářského klastru Davida Hausnera se zpracování plastů (polymerů) na finální výrobky věnuje v Česku asi 2500 firem. Uplatnění nacházejí zejména jako obaly (40 %) a ve stavebnictví (30 %), následují zemědělství (10 %), spotřební zboží (10 %) a automotive (10 %). Recyklovatelných je 50 až 60 % použitých plastů, ovšem jen za určitých podmínek.

V potravinářském průmyslu je zase velkým tématem ekodesign, tedy navrhování obalů tak, aby představovaly co nejmenší zátěž pro životní prostředí. Odstraňují se tak třeba "rukávky" na PET lahvích, tedy smršťovací fólie z PVC, kterou jsou pokryty, či se sjednocují barvy pro lepší recyklaci. A vzhledem k tomu, že nesmí hrozit žádné riziko kontaminace potravin, musí firmy při inovacích řešit vysoké nároky na používání plastových materiálů.

"Momentálně se může pro styk s potravinami používat z mechanických recyklátů pouze rPET a jeho dodavatelé musí prokázat, že do jejich materiálu vstupují jen PET lahve, do nichž se předtím balily nápoje," potvrzuje Ivo Benda, generální ředitel výrobce plastových obalů Greiner Packaging Slušovice.

Právě rPET, vznikající z vytříděných PET lahví, jež se rozdrtí na malé kousky, vyčistí a následně přetaví do granulátu, z něhož se znovu vyrobí lahev, používá výrobce minerálních vod Mattoni. "Takto recyklovaný PET má prakticky totožné vlastnosti jako panenský. Lišit se může pouze mírně tmavším zabarvením lahve," říká tisková mluvčí firmy Andrea Brožová.

Bioplast z fritovacího oleje

Zavést některé inovace je relativně rychlé. Když například výše zmíněná Mattoni uváděla na trh zálohované lahve s 80procentním podílem rPET pro on-line obchod Košík.cz, jimiž chtěla podle mluvčí Brožové dokázat, že je o zálohované lahve v Česku zájem, trval vývoj asi čtyři měsíce. Jiné je to v případě, kdy hledáte unikátní technologii, která zatím neexistuje.

"Představte si, že se vydáváte na cestu, na kterou se v tu samou chvíli vydá dalších dvacet lidí. Jdete po ní a víte, že pravděpodobnost úspěchu je nulová. Každý den řešíte neřešitelné problémy, třeba i deset let. Musíte mít neuvěřitelnou motivaci, abyste dokázali dojít až na konec," popisuje strasti vývoje Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate Corporation.

Ta přišla společně s Vysokým učením technickým v Brně s technologií Hydal umožňující přeměnit jeden litr použitého fritovacího oleje na 0,7 kilogramu unikátního polymeru, z něhož je možné vyrobit bioplast. Na pomoc si k tomu vzala bakterii, která žije na zeměkouli už stovky milionů let.

"Aby bakterie přežila, naučila se jíst suroviny, které přeměňuje na zásobárnu energie. Stejně jako my lidé tloustneme, tloustne i bakterie pojídáním oleje. Ten pak ve svém těle, podobně jako když my vyrábíme tuky, přemění na polymer P3HB. Kouzlo technologie je v tom, že když bakterie splní svoji roli, polymer, který zůstane, sní jiné mikroorganismy. Jinými slovy ho příroda sama vyrobí i zlikviduje," popisuje Mynářová inovaci s potenciálem uplatnění v kosmetice, medicíně či obalových materiálech.

V čem je budoucnost

Pozornost firem se stále více zaměřuje na možnosti využívání odpadových surovin při produkci plastů. Ze směsných plastů vznikají například palety či svodidla. Ford míchá odpad z kávy do plastů a vyrábí z nich díly do aut.

"V posledních deseti letech směřoval vývoj v sektoru zpracování plastů dvěma směry. K využití kvalitnějších materiálů a k inovacím v oblasti automatizace a snižování manuální náročnosti výroby. V současnosti je zásadním směrem zařazení plastových odpadů zpět do výrobků," říká David Hausner, ředitel Plastikářského klastru sdružujícího více než čtyřicítku zpracovatelů plastu.

Tento trend potvrzuje také Lenka Mynářová: "Budoucnost plastových inovací je právě v tomto ještě neprozkoumaném zdroji. Zatím sice pravidla cirkulární ekonomiky do plastového byznysu pronikla jen okrajově, ale pokud se rozhlédneme, už vidíme první příklady. Prakticky každý ze světových hráčů dnes zkoumá, jak vyrobit plast z odpadu. Klíčovou otázkou pouze je, co konkrétně z něj vyrábět. Zda náhrady syntetických polymerů, tedy biopolyetylen a biopolypropylen, anebo přírodní polymery, případně další látky."

Článek byl publikován v komerční příloze HN Život s moderními plasty.