Kolikrát už zaznělo, že o ekonomických vítězích a poražených budou v jednadvacátém století rozhodovat informace? Limitem dávno není sběr dat, ale schopnost je vytěžit. Nezbytností pro plánování na podnikové úrovni se stal benchmarking, tedy schopnost srovnávání vlastních výkonů s konkurenty na relevantním trhu.
Pandemie covidu-19 vnesla do potřeby informací novou dimenzi. Při obrovských turbulencích v ekonomikách ztrácejí rychle na významu historická data, což posiluje potřebu pracovat s aktuálními informacemi. Kde je vzít a nekrást? Díky digitální ekonomice zdroje jsou. Kupříkladu velké internetové firmy jako Google či Apple bleskurychle vytvořily strukturované indexy mobility obyvatel. Ty se ukazují jako dobrý indikátor aktivity v některých segmentech ekonomiky. Pozitivně vyzdvihnout je třeba skutečnost, že obě firmy poskytují svá data na denní bázi a zdarma, což jejich vedení chápe jako příspěvek k překonání pandemie.
O svá data v agregované, tedy souhrnné podobě se s veřejností dělí i někteří provozovatelé platebních systémů. V Česku však máme jednu unikátní databázi fungující na principu černé díry: EET. Do ní se každodenně sypou miliony informací, aniž by ven na veřejnost pronikl jediný paprsek světla. Systém elektronické evidence tržeb v obchodě a restauracích byl stvořen k jinému účelu, ale mohl by poskytovat aktuální informace o odvětvích, podílejících se na výkonu české ekonomiky celou pětinou.
Technicky by stačila maličkost. Nad databází EET vytvořit agregovaný report s pár desítkami denně aktualizovaných čísel. České ministerstvo financí, spravující EET, má jedinečnou šanci přispět ke konkurenceschopnosti české ekonomiky přidáním nového jízdního pruhu k informační dálnici jednadvacátého století. Nebo je černá díra záměrem?
