Ekonomické restrikce zůstávají v Evropě mírnější než na jaře. To dokládá index Oxford Government Response Stringency, podle nějž se v polovině listopadu nejpřísnějšími podmínkami vyznačovaly Irsko, Francie, Řecko a Rakousko a s menším odstupem následovaly Česko a Slovensko. Jiný ukazatel, sledující mobilitu obyvatel – Google Mobility, dosahoval před půlkou měsíce vyšších hodnot oproti minimům z jara ve všech zemích EU a v průměru EU byl vyšší dokonce téměř o tři čtvrtiny.

Vyšší mobilita byla zaznamenána zejména u obyvatel Španělska a Itálie. Jak ukázala první vlna pandemie, tvrdost restrikcí a míra omezení mobility mají přitom zásadní význam pro rozsah výpadku v nabídce služeb. Jejich produkce by tedy ve čtvrtém kvartálu neměla klesnout tak výrazně jako na jaře. Stejnou hypotézu podporují i ukazatelé důvěry ve službách či maloobchodě eurozóny, jejichž hodnoty zůstaly v říjnu stále citelně nad jarními minimy. Odolnější než na jaře se ovšem zdá být i zpracovatelský průmysl. Zde se naše domněnka opírá víc o vývoj předstihových ukazatelů než lokálních restrikcí. Jak index důvěry v průmyslu podle Eurostatu, tak index PMI ve výrobě eurozóny v říjnu rostly. Druhý zmíněný index dokonce dosáhl nejvyšší hodnoty od července 2018.

Ke zlepšení důvěry v průmyslu zřejmě pomáhají faktory jako poptávka zadržená z jara, rostoucí objednávky z Číny nebo skutečnost, že mezi zeměmi EU teď nevznikají úzká hrdla při pohybu zboží přes hranice. Oživení pocítil i samotný automobilový průmysl. Zde můžeme zmínit faktor předzásobení z titulu dalšího zpřísnění emisních norem od příštího roku či faktor nákupních pobídek ve Francii a Itálii. Co tedy brání najet na vlnu silnějšího optimismu? Zaprvé, některé ekonomické restrikce se teprve mohou projevit. Zadruhé, míra omezení leckde ještě nedosáhla svých maxim pro druhou vlnu. Zatřetí, jejich rozvolňování asi bude pomalejší. Přesto soudíme, že se průmyslu dotknou spíš ojedinělé problémy, což ponechá dopad druhé vlny pandemie na HDP mírnější, byť dlouhodobější.