Zmrazení platů úředníků a státních zaměstnanců. Snížení provozních výdajů státu o pět až deset procent. K tomu daňové změny zacílené v souhrnu na růst příjmů státu – tedy zvýšení daní. Z tabulky nadepsané Fiskální predikce – s chystanými úsporami, kterou včera na svém webu zveřejnilo ministerstvo financí, by se při pouhém srovnání změny bilancí rozpočtů s navrženými škrty a bez nich mohlo zdát, že se do Letenské 15 znovu nastěhoval Miroslav Kalousek či jeho o něco méně radikální klon. Osekání výdajů a růst daní mají totiž během dvou let snížit zvyšování veřejného dluhu o nějakých 120 miliard korun.

Zdánlivě astronomická suma však bledne ve srovnání s dluhem vládního sektoru, který během pěti pandemických a (doufejme) postpandemických let nabobtná skoro o dva biliony korun. Opravdu jde o biliony, bez číslovek v tomto řádu už hloubku, do níž stát zatíná sekeru, nepopíšeme. A hlavně: všechny navržené škrty se týkají až let 2023 a 2024. Tedy spolehlivě za horizontem této vlády.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se