Vláda na pondělním zasedání schválila schválila jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem, dosavadní první náměstek úřadu se nové funkce ujme v úterý. Stříž chce pokračovat ve směřování svého předchůdce, zejména v jeho nestrannosti a nezávislosti, oznámil po svém jmenování.

„Jsem rád, že vláda konečně obsadila místo nejvyššího státního zástupce. Také jsem rád, že se přiklonila k zákonné úpravě a dlouholeté praxi, že nejvyšším státním zástupcem by měl být kariérní státní zástupce,“ řekl Stříž.

Podotkl, že o velké radosti ze jmenování se z jeho strany hovořit nedá. „O tuto funkci jsem nijak neusiloval, nešel jsem jí naproti, pouze jsem akceptoval návrh paní ministryně. Cítím jakousi zodpovědnost za funkci, kterou jsem dosud vykonával po boku Pavla Zemana. Je to dostatečný závazek, abych pokračoval v trendu, který Pavel Zeman nastolil,“ dodal čerstvě jmenovaný nejvyšší státní zástupce.

Rozhodnutí kabinetu oproti předpokladům prý nepředcházela dlouhá diskuse, vláda se záležitostí zabývala několik minut. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že kabinet Stříže schválil jednomyslně.

Nejvyšší státní zastupitelství bylo od začátku července bez plnohodnotného vedení. Jeho dlouholetý šéf Pavel Zeman v úřadu skončil ke konci června, poté následovala přetlačovaná o jeho nástupce. Benešová prosazovala, aby se nástupcem stal právě Zemanův první náměstek Stříž. Média ale spekulovala, že s jeho jmenováním nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO).

Igor Stříž (56)

V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Začínal jako čekatel u vojenské prokuratury, později byl vyšetřovatelem a vojenským prokurátorem. V roce 1994 se stal státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě. V letech 1996 až 2011 působil na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, mezi roky 1997 a 2007 byl náměstkem. Od roku 2011 je prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce, v současnosti pod něj spadají odbor trestního řízení, odbor mimořádných opravných prostředků, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality a mezinárodní odbor.

V posledním červnovém víkendu pro televizi CNN Prima Babiš uvedl, že by nejvyššího žalobce mohla jmenovat až nová vláda po volbách, jak žádá část opozice. Podle Lidových novin dokonce Střížovu nominaci výslovně odmítl. Benešové údajně řekl, že ji odvolá z funkce, pokud navrhne někoho z nynějšího Zemanova okolí. Podle listu prosazoval, aby kandidát přišel zvenčí.

„Pan premiér nakonec, pokud vím, hlasoval rovněž pro,“ řekla dnes Benešová. Výhrady podle ní plynuly spíše z toho, že kandidáta neznal. „Byl mu představen, měli tu čest se poznat v minulých dnech a pokud vím, nemá v současné době výhrady žádné,“ doplnila ministryně.

Benešová podle informací z justičních kruhů vybírala ze dvou jmen. Kromě Stříže zvažovala i Adama Bašného. Ten je náměstkem vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové a současně také prvním viceprezidentem Unie státních zástupců. Za oba dva se postavila i stavovská Unie státních zástupců. „Napsal jsem paní ministryni, že oba dva považuji za kvalitní kandidáty,“ potvrdil prezident unie Jan Lata.

„Kolega Stříž má manažerské zkušenosti a v minulosti prokázal mravní integritu,“ podotkl Lata a poukázal na Střížův postoj v kauze Jiřího Čunka. Stříž před 15 lety rezignoval na post náměstka vrchního státního zástupce v Olomouci na protest proti tomu, jak tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká řešila podezření z korupce vicepremiéra Jiřího Čunka a odvolala Střížova nadřízeného Iva Ištvana. Ten kritizoval, že Vesecká odebrala Čunkův případ původním žalobcům. Stříž se tak tehdy postavil za Ištvana. Byl tak na stejné straně jako Benešová, jež v té souvislosti mluvila o justiční mafii.

Stříž byl poté několik let řadovým žalobcem, v roce 2011 si ho za svého náměstka vybral nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když vystřídal ve funkci právě Veseckou.

První místopředseda opoziční ODS Zbyněk Stanjura na twitteru volbu nového šéfa žalobců kritizoval. „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ uvedl.

Podle Benešové ale Stříž opakovaně prošel všemi stupni různých prověrek. „Stal se prokurátorem v roce 1989 v únoru, takže těžko mohl něco spáchat za půl roku do sametové revoluce,“ dodala.