Multilateralismus byl v posledních letech v defenzivě. V globálním prostředí, které je spíše multipolární než multilaterální, se zdá, že mezi státy v současnosti převažuje soutěž nad spoluprací. Nedávná globální dohoda o reformě mezinárodního systému zdanění právnických osob je však vítaným důkazem toho, že multilateralismus není mrtvý.

Stále však není v dobré kondici. Zatímco globalizace během pandemie covidu-19 pokračovala – byť nerovnoměrněji než dříve a navzdory individuálním pocitům zvýšené izolace –, vzájemná závislost je stále konfliktnější. Dokonce i měkká síla je využívána jako zbraň a vakcíny, data a technologické normy se stávají nástroji politické soutěže.

Svět se také stává méně svobodným. Demokracie sama o sobě je vystavena útokům, a to v rámci ostrého boje o narativy o tom, jak může určitý politický a hospodářský systém nejlépe prospět svým občanům.

Evropská unie i nadále věří v předvídatelný svět multilateralismu založeného na pravidlech, otevřených trhů, pozitivních výsledků a sociální spravedlnosti a solidarity – a o takový svět usiluje. Jsme i nadále přesvědčeni, že dnešní výzvy – od boje proti pandemii až po řešení změny klimatu – lze řešit pouze prostřednictvím globální spolupráce. EU tak bude i nadále vedoucí silou v úsilí o oživení multilateralismu založeného na pravidlech s cílem ukázat našim občanům konkrétní výhody této zdánlivě suché technokratické koncepce.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Alternativa k takovému mnohostrannému zapojení – jednat na vlastní pěst – znamená omezený přístup k očkovacím látkám, nedostatečná opatření v oblasti klimatu, přetrvávající bezpečnostní krize, nedostatečně regulovanou globalizaci a rostoucí globální nerovnost. Žádná země, ani ta největší, nemůže uspět sama. Ze všech těchto důvodů Itálie správně zařadila multilateralismus na přední místo programu svého současného předsednictví skupiny G20.

Nestačí však, aby EU pouze zdůrazňovala svou multilaterální kompetenci. Evropa musí prokázat, že mnohostranná akce může přinést prospěch všem, pokud do ní každá země investuje. A nová globální daňová dohoda právě tak činí.

Dohoda, potvrzená začátkem července ministry financí skupiny G20 a podporovaná 132 zeměmi, zavede globální minimální daňovou sazbu pro nadnárodní společnosti ve výši nejméně 15 procent a zajistí, že tyto firmy zaplatí daně v těch zemích, ve kterých generují zisky. Jedná se o historický krok směrem ke spravedlivější globalizaci a zásadní úspěch efektivního multilateralismu.

V posledních letech přijaly vlády důležité kroky v boji proti daňovým únikům ze strany fyzických osob. Podle OECD automatická výměna daňových informací mezi státy v letech 2009 až 2019 přinesla v zemích skupiny G20 dodatečné daňové příjmy ve výši 95 miliard eur (téměř 2,5 bilionu korun), zatímco vklady v daňových rájích klesly o 34 korun. 

Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany nadnárodních společností, což je ještě větší problém, se však ukázal být obtížnější. V roce 2018 OECD odhadla, že vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany nadnárodních společností má za následek celosvětové ztráty příjmů ve výši 100 až 240 miliard dolarů ročně, tj. čtyři až 10 procent celkových výnosů z daně z příjmu právnických osob. Stávající mezinárodní systém daně z příjmů právnických osob byl navíc koncipován před více než sto lety a je stále více v rozporu s dnešní globalizovanou a digitalizovanou ekonomikou.

EU se již dlouho snaží na tuto výzvu reagovat v globálním měřítku. Nicméně konstruktivní zapojení vlády prezidenta USA Joea Bidena v posledních šesti měsících umožnilo nedávný průlom v této oblasti. Jednalo se o výrazný a vítaný signál, že se Amerika vrátila k podpoře multilaterální vize světa.

132 jurisdikcí, které v současné době podporují novou dohodu o dani z příjmů právnických osob, představuje 90 procent globálního HDP. A i když dohoda sama o sobě otázku vyhýbání se daňovým povinnostem nadnárodních společností zcela nevyřeší, jedná se o rozhodující krok vpřed. Je to začátek konce globálního závodu o nejnižší sazby daně z příjmů právnických osob, což je soutěž, která přinesla několik velmi bohatých vítězů, ale také miliardy poražených, kteří nyní mohou začít znovu věřit v sílu pravidel.

Dohoda povede k vyšším a stabilnějším státním příjmům v době, kdy všechny země musí nést náklady na boj proti pandemii a mobilizovat investice potřebné k řešení klimatické krize. A zajistí větší spravedlnost v době rostoucích nerovností mezi rozvinutým a rozvojovým světem.

Nedávná daňová dohoda především ukazuje, jak mohou multilaterální opatření podpořit spravedlivější formu globalizace. Nyní potřebujeme podobně účinné mezinárodní reakce v dalších oblastech, od přístupu k očkovacím látkám a klimatické krize až po bezpečnost údajů a technologické normy.

Budoucí generace nám neodpustí, pokud promarníme hlavní ponaučení z pandemie: že jsme v tom společně. Abychom realizovali skutečně multilaterální program ve prospěch všech, potřebujeme rozumné strategie a odvážnou taktiku.

Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Evropské komise pro silnější Evropu ve světě. Paolo Gentiloni, evropský komisař pro hospodářství, bývalý italský premiér (2016–2018) a ministr zahraničních věcí (2014–2016).

Copyright: Project Syndicate, 2021.