Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Čtenář si možná všiml případu, který hýbe Českým vysokým učením technickým v Praze. Rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček po čtyřech měsících na svém stolci odvolal 4. června z funkce ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) prof. Vladimíra Maříka.

CIIRC je dlouhodobým projektem, v jehož rámci vznikla za jednu miliardu korun moderní budova v pražských Dejvicích, největší investice do vysokého školství v Praze v posledních letech. Pro projekt CIIRC je budova prostředkem ke vzniku vysokoškolského ústavu nového, moderního střihu, spojujícího základní i aplikovaný výzkum s transferem technologií do průmyslu. CIIRC je dosud úspěšným projektem bez potíží s udržitelností. CIIRC má narůst z nynějších 200 zaměstnanců na cílových 350 zaměstnanců. Zdrojem peněz jsou především výzkumné projekty a spolupráce s průmyslem.

Odvolaný ředitel Mařík nejen v projektu prokázal značné manažerské dovednosti, je hybatelem vládní iniciativy Průmysl 4.0, členem rady (vlády České republiky) pro vědu, výzkum a inovace, stojí za ním výzkumníci CIIRC. O mimořádných schopnostech Maříka se čerstvě dozvěděla veřejnost v široce sledovaném dokumentárním seriálu České televize GEN (Galerie elity národa). Premiéru GEN o Vladimíru Maříkovi vysílala ČT 1 v neděli 24. června tohoto roku. Případ odvolání je i jinak medializovaný a kritizovaný mnohými, včetně vrcholových politiků a kapitánů průmyslu.

Ze zmíněného případu zobecňuji a nabízím k diskusi tezi „Akademické senáty konzervují průměrnost na univerzitách“. Předkládám jedno možné vysvětlení, proč české univerzity mají, obrazně řečeno, k noze přikovanou kouli průměrnosti. Našim univerzitám se nedaří opustit průměrnost a umísťovat se na mnohem lepších místech v žebříčcích světových univerzit.

Jednou důležitou příčinou je způsob samosprávy univerzit. Samosprávu představují akademický senát univerzity a senáty jednotlivých fakult. Členové senátů jsou voleni každé tři roky akademickými zaměstnanci a studenty. Studentských senátorů je mezi polovinou a třetinou všech senátorů. Senáty volí na čtyři roky výkonné představitele: senát univerzity volí rektora, senáty fakult volí děkany. Senáty jsou nepochybně nástrojem demokracie. Senáty mají jak kontrolní roli, tak přímý vliv na výkonnou moc na univerzitě a jejích fakultách, a to volbou rektora a děkanů.

V čem je tedy hlavní potíž udržující české univerzitní školství v průměrnosti? V kvalitě zaměstnanecké části akademické obce! Jejím členem je každý akademický zaměstnanec, který alespoň trochu učí, včetně zaměstnanců s průměrnými a podprůměrnými výsledky. I tito akademičtí zaměstnanci univerzity mají pracovní úvazek na dobu neurčitou, což se ve světě obvyklé anglické terminologii nazývá „tenure“.

Ve světě tomu tak u úspěšných veřejnoprávních univerzit není, a to i přes různorodost jejich samospráv. Na výborné zahraniční univerzitě získávají dlouhodobé místo (tenure) jen osobnosti s výbornými výsledky vybírané obvykle mezinárodním konkurzem. O tato místa (tenure) mladí s titulem Ph.D. usilovně soutěží. Zdaleka ne všichni uspějí. Jen zaměstnanci s tenure mají rozhodující vliv na samosprávu univerzity. Budoucnost univerzit ve tvrdé mezinárodní soutěži je ve schopnosti opřít se o špičkové osobnosti.

Případ rektor Petráček versus prof. Mařík z pražského ČVUT dokládá, jak se rektor zvolený průměrným senátem pokouší ořezat osvědčenou špičku. Jaké řešení se nabízí? Změnit zákon o vysokých školách, aby v senátech byli kromě studentů jen špičkoví akademičtí zaměstnanci, a to podle mezinárodních standardů.

Jak se koule průměrnosti projevuje v případu Petráček vs. Mařík? Rektor zaměstnancům CIIRC důvody odvolání ředitele ústavu nevysvětlil. Dokonce jim řekl, že jim důvody sdělovat nemusí. Důvody rektor nevysvětlil ani ve svých veřejných vystoupeních. Rektor obojím zaměstnance CIIRC proti sobě sjednotil a přiměl 8. června k veřejné demonstraci. Spor se aktérům nepodařilo vyřešit uvnitř univerzity, i když Správní rada ČVUT rozhodnutí rektora ostře kritizovala a nabídla mu řešení.

Dlouho ČVUT nemělo tak četné zastoupení v médiích, pozornost primátorky Prahy, ministra školství, předsedy vlády ČR a významných představitelů průmyslu. Poslední dvě jmenované skupiny veřejně zmiňují velké nebezpečí pro investici státu ve výši zhruba jedné miliardy korun do projektu budování CIIRC. Tento projekt má skončit s rokem 2020 vytvořením udržitelného univerzitního výzkumného ústavu. Akademický senát ČVUT ani v této situaci nevyslyšel žádost samosprávy a zaměstnanců ústavu o svolání svého mimořádného zasedání. Problém předsednictvu AS nepřipadal dosti naléhavý. Mohl bych zmiňovat i potíže výzkumného ústavu jiných, např. Technické univerzity v Liberci.