Absolventi humanitních oborů jsou budižkničemové, kteří v tom lepším případě skončí za přepážkou nějakého řetězce rychlého občerstvení, v tom horším z nich budou zaměstnanci některé z neziskových organizací placení z našich daní.
Tohle není zase tak extrémní názor, v jen o trochu mírnější formě ho můžeme slyšet i z úst některých představitelů české politické scény či průmyslu. Není to ostatně jen české specifikum. Vůči humanitním oborům jsou kritičtí třeba i politici v Americe. Republikánský senátor Marco Rubio například před pár lety prohlásil, že Spojené státy potřebují více svářečů a méně filozofů. Svářeči si prý ostatně vydělají i více peněz, tvrdil. Nebyla to pravda a Rubio se posléze omluvil.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNejen tento příklad ukazuje, že obecné povědomí o "výnosnosti" humanitního vzdělání je velmi vzdáleno realitě. Jak doložila práce profesora veřejné správy na Harvard Kennedy School Davida Deminga, humanitně vzdělaní lidé nejsou zdaleka takoví nuzáci, jak si mnozí myslí (alespoň tedy ve Spojených státech).
Pravda je, že absolventi oborů STEM, tedy Science (přírodní vědy), Technology (technika), Engineering (technologie) a Mathematics (matematika), skutečně vydělávají na začátku pracovní kariéry výrazně víc. Jenže s postupujícími lety se rozdíly ve výdělcích mezi nimi a absolventy oborů humanitních do značné míry stírají.
Z dat Amerického úřadu pro sčítání lidu za rok 2017 vyplývá, že mladí absolventi technických oborů a počítačové vědy ve věku 23-25 let vydělávali na plný úvazek v průměru 61 744 dolarů ročně. Tedy o 37 procent víc, než na kolik si přišli stejně staří absolventi historie a sociálních věd (kam spadají například ekonomie, sociologie či politologie). V době, kdy dosáhnou věku čtyřiceti let, se roční výdělky inženýrů a počítačových specialistů vyšplhají v průměru až na 124 458 dolarů. V porovnání s jejich prvním platem jde o dvojnásobnou sumu, což je na první pohled velmi slušný výsledek. Jenže absolventům humanitních oborů rostou jejich výdělky ještě výrazněji. Průměrný roční výdělek mužů s magisterským titulem v některém z humanitních oborů je ve věku čtyřiceti let 111 154 dolarů. A třeba absolventi historie nebo některé ze sociálních věd si ročně přijdou na 131 154 dolarů. Vydělají tak více než trojnásobek svého nástupního příjmu.
To samé platí i o vysokoškolačkách. Ve věku 23 až 25 let vydělávají absolventky oborů STEM o polovinu víc než stejně staré ženy s humanitním vzděláním. Když ale dosáhnou věku 38 až 40 let, přinesou si domů už jen o desetinu více peněz.
Jak je to možné? Podle Deminga je jedním z důvodů skutečnost, že se technické obory rychle mění a jejich absolventi se musí neustále učit novým věcem, aby udrželi krok s dobou.
Jak americký profesor uvádí ve své práci, v inzerátech na pozici software developera nebo inženýra jsou dnes požadovány schopnosti, které před jednou dekádou vůbec neexistovaly.
A platí to i obráceně - před deseti lety po těchto profesích zaměstnavatelé požadovali schopnosti, jež jsou dnes již překonané a zbytečné.
Výsledkem je tak na jedné straně neustálá poptávka po absolventech technických oborů s těmi nejaktuálnějšími technickými schopnostmi. Z čehož vyplývají i vysoké nástupní platy těchto mladých lidí. Rychlý vývoj poznání a tvrdá konkurence ale zároveň znamenají, že plat absolventů STEM oborů v průběhu dalších let roste pomalejším tempem.
Čím to je, že výdělky humanitně vzdělaných lidí naopak rostou tak rychle? Samozřejmě za to nemůže vysoká poptávka po kunsthistoricích a archeolozích, ale skutečnost, že se absolventi humanitních oborů ve velké míře uplatňují v manažerských a obchodních pozicích. Jak se ukazuje, ono opovrhované humanitní vzdělání je dokáže na podobnou práci vybavit mnohdy lépe než studium technických oborů. Vyplývá to ostatně i z loňského průzkumu americké Národní asociace vysokých škol a zaměstnavatelů.
Podle něj zaměstnavatelé vyžadují po absolventech vysokých škol nejvíce tři schopnosti: psanou komunikaci, schopnost řešit problémy a pracovat v týmu. Do top desítky schopností se dostaly i další "měkké" dovednosti, jako třeba iniciativa nebo verbální komunikace. To všechno jsou přitom schopnosti, které právě studium humanitních oborů kultivuje a rozvíjí.
Jinak řečeno, i když pomineme nevyčíslitelnou hodnotu, kterou humanitní vzdělání přináší naší společnosti, a budeme se na něj dívat jen úzkým pohledem jeho "výnosnosti" pro absolventy, i tak se vyplatí.
