Nedávná návštěva českého premiéra Andreje Babiše v Kyjevě, kde byl přijat nejen na standardně premiérské, ale také na prezidentské úrovni, vzbudila na Ukrajině vlnu pozitivních emocí.

Při širším pohledu na českou východní politiku se jedná o klíčovou zahraničněpolitickou cestu. Česko-ukrajinské vztahy jsou dlouhodobě zatíženy pravidelnými skandály, za kterými stojí prezident Miloš Zeman či proruští politici opakovaně navštěvující Ruskem de facto okupovaný Krym či území mimo kontrolu ukrajinské vlády v Donbasu. V minulosti byl z české strany často znát určitý odstup od Ukrajiny ve prospěch Ruska, které bylo vychvalováno jako perspektivní země pro české podnikatele. Vzhledem ke všem okolnostem je ale naprosto nepochopitelné, proč jsme na premiérskou návštěvu museli čekat dlouhých 11 let. Český premiér byl naposledy na Ukrajině v roce 2008 a prezident v roce 2013. Ukrajinský premiér pak navštívil Prahu v roce 2011. Od ukrajinské revoluce na začátku roku 2014, nelegální ruské anexe Krymu a vypuknutí války v Donbasu tak nedošlo k žádné státní návštěvě na nejvyšší úrovni. Pro srovnání nejvyšší představitelé sousedního Polska navštívili od roku 2014 Ukrajinu celkem devětkrát.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Politika a bezpečnost

Pohled na českou zahraniční politiku vůči Ukrajině nabízí celou řadu velmi pozitivních, ale také extrémně negativních rysů. Žádný členský stát EU nemá ve svém čele politika, který by takovým způsobem veřejně opakoval ruské narativy podkopávající územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. S tím souvisí nejen udržování kontaktů s údajnými představiteli zakarpatských Rusínů souzenými za separatismus dávno před rokem 2014 či pochybnými organizacemi z Ruskem nelegálně okupovaného Krymu, kteří byli pozváni na oslavy založení státu, ale také faktické uznání ruské anexe Krymu, kterou by prý měla Ukrajina za finanční a energetické kompenzace akceptovat. Absence setkání na vysoké úrovni a slabé reakce vlády na jednání prezidenta fakticky přispívají k veřejné delegitimizaci ukrajinských elit vzešlých z demokratických voleb po roce 2014 a ignorují rozsáhlou transformaci ukrajinského státu včetně pevné euroatlantické orientace. Všemožné skandály, které pravidelně pokrývají ukrajinská média, pochopitelně také přispívají k nabourávání dobrého jména České republiky na Ukrajině. Na druhou stranu ani chování českého prezidenta Zemana a jemu blízkých prorusky smýšlejících aktérů nedokázalo za uplynulých 10 let česko-ukrajinské vztahy výraznějším způsobem ochromit. Za to vděčíme především politickým představitelům rozvíjejícím pozitivní vztahy s Ukrajinou i dílčím vládním plánům a iniciativám zajištěným úřednickým a diplomatickým aparátem. Mezi blahodárné kroky lze zařadit například mimořádné vládní usnesení o podpoře Ukrajiny z roku 2014, obnovení činnosti mezivládní obchodní komise, transformační a humanitární pomoc či právě plánované česko-ukrajinské občanské fórum.

Cesta Andreje Babiše na Ukrajinu 18. listopadu 2019 by nemohla dopadnout tak dobře, pokud by netěžila z již zmíněného tradičně dobrého jména ČR v regionu, silného diplomatického zázemí a nekonfliktních historických vztahů. Česká republika se na Ukrajině zasazuje o podporu občanské společnosti, nezávislých médií, školství i boj proti korupci či poskytování humanitární pomoci v konfliktem zasažených oblastech a je za to svými partnery i občanskou společností oceňována. O tom, že Ukrajina vnímá ČR jako důležitého partnera, svědčí i to, že Praha by měla být jedním z prvních měst na světě, kde by měla být výhledově zřízena pobočka nedávno založeného Ukrajinského institutu.

Česko-ukrajinské vztahy jsou významné i v dalším ohledu, který byl během Babišovy návštěvy vyzdvihnut. ČR je totiž jednou ze čtyř partnerských zemí, které pro Ukrajince zrušily omezení pro nákup ozbrojené techniky a vojenského materiálu, čímž jim významně pomáhá v konfliktu s Ruskem. Omezení se podařilo prolomit a dohodu o dodávkách výstroje a výzbroje uzavřít během návštěvy ministra Stropnického v Kyjevě v roce 2017, kdy se obě strany dohodly na rozšíření vojenské spolupráce, včetně výcviku vojáků či spolupráce v oblasti vojenského zdravotnictví. ČR se již několikátým rokem podílí na poskytování zdravotnické podpory a rekonvalescenci ukrajinských vojáků, kteří bojovali na východní frontě, a to formou programu MEDEVAC. Bezpečnostní spolupráce je dnes postavena nejen na výcviku a prodeji vojenského vybavení, ale také na sdílení know-how z konfliktu s Ruskem a výměně zkušeností a tréninku v oblasti hybridních hrozeb a kyberobrany. V tomto kontextu dobře zapadlo Babišovo ujištění, že ČR odmítá ruskou anexi Krymu a trvá na urovnání konfliktu na východě Ukrajiny mírovou cestou, což odpovídá strategii současného ukrajinského vedení.

Související

Ekonomika o obchodní vztahy

Mnozí čeští politici velmi často vyzdvihují význam ekonomické diplomacie, který je dáván do kontrastu s důrazem na lidskoprávní témata, jež mají v české zahraniční politice tradičně silné zastoupení. Právě argumenty o nutnosti vzájemně prospěšné ekonomické spolupráce padaly při snahách o sblížení s Čínou a napadání protiruských sankcí zavedených v reakci na agresi proti Ukrajině. Ať už důraz na ekonomickou diplomacii hodnotíme jakkoliv, je zarážející, že právě Ukrajina, která patří mezi prioritní země české exportní strategie pro období 2012–2020, byla z tohoto hlediska po roce 2014 do značné míry ignorována.

Již v roce 2016 přitom Ukrajina obnovila ekonomický růst, který zůstává rychlejší než v sousedním Rusku a podle prognóz Světové banky bude rychleji růst i v budoucnu. To bezprostředně souvisí s podepsáním Asociační dohody s Evropskou unií, ke kterému došlo v roce 2014. Vzhledem ke vzájemnému konfliktu a podepsání Asociační dohody došlo k značné reorientaci ukrajinské ekonomiky na země EU, které se dnes podílí na ukrajinském zahraničním obchodu z více než 40 procent a výrazně převyšují podíl Ruska. I přes ztrátu Krymu a části silně industrializovaného Donbasu v roce 2018 hodnota českého exportu na Ukrajinu překročila podle údajů ukrajinského statistického úřadu hodnotu z posledního předrevolučního roku 2013.

Kromě toho se po roce 2014 podařilo díky tlaku ze strany občanské společnosti a mezinárodních organizací v čele s EU a MMF prosadit celou řadu do té doby nemyslitelných reforem. Například v indexu snadnosti podnikání Světové banky se Ukrajina od roku 2014 posunula ze 112. na 64. místo, přičemž v posledních letech stabilně dochází k pozitivním změnám u většiny hodnocených kritérií. Spousta problémů včetně slabé vymahatelnosti práva či vysoké míry korupce pochopitelně na Ukrajině zůstává, ale vzhledem k současnému kurzu lze na rozdíl od Ruska realisticky očekávat, že se situace bude postupně zlepšovat. To vše činí z Ukrajiny z hlediska ekonomické spolupráce výhledově perspektivnější zemi, než jakou je nevyzpytatelné Rusko, což ostatně potvrzuje i čerstvé přerušení cesty ministra zemědělství Tomana.

České ministerstvo průmyslu a obchodu, které v minulosti dlouhou dobu lpělo na ruském trhu a preferovalo ho na úkor ostatních postsovětských ekonomik, se nicméně v uplynulých dvou letech posunulo směrem k aktivnějšímu otevírání příležitostí na Ukrajině. Zlepšování situace po velké krizi způsobené ruskou agresí potvrzuje i státem zřízená společnost EGAP, která začala v roce 2017 opět pojišťovat český vývoz na Ukrajinu. Údaje ČEB v této souvislosti potvrzují, že zájem o Rusko u menších a středních podnikatelů klesá a dochází k větší diverzifikaci českého exportu. Že je o tento směr a podporu podnikání na Ukrajině zájem, velmi názorně ilustruje velká podnikatelská delegace doprovázející Babiše.

I přesto ale zůstává podpora českého exportu disproporčně zaměřená na Rusko. Podle poslední výroční zprávy EGAP činil k 31. 12. 2018 podíl Ruska na celkové pojistné angažovanosti 21 procent. Podíl Ruska v tomto směru sice postupně klesá, přesto tvořilo 16 procent z celkového objemu nově pojištěných investic. Podobný podíl Ruska na celkové hodnotě úvěrů a pohledávek, z nichž velká část je nevymahatelná, eviduje i ČEB. To vše v situaci, kdy se Rusko podílí na celkovém českém exportu pouhými 2 procenty. V tomto směru je proto bezpochyby pozitivní, že postupně dochází k přehodnocení české podpory exportu, která byla v minulosti značně neefektivní.

Slovo závěrem

Cestu premiéra Babiše na Ukrajinu lze jistě považovat za zahraničněpolitický úspěch a je vidět, že vzájemná chemie českého premiéra a ukrajinského prezidenta může hrát v budoucnu zajímavou roli. Důležité v tomto ohledu bude, aby se česko-ukrajinské vztahy dále rozvíjely a kromě již plánovaného česko-ukrajinského fóra dostaly i další pozitivní impulzy. K tomu je ale potřeba, aby vláda v čele s premiérem zaujala aktivnější postoj a nenechávala si témata spojená s Ukrajinou "ukrást" prezidentem Zemanem, který v tomto směru působí silně destruktivně. Bylo by chybou, kdyby se prezidentovi podařilo případnou státní návštěvu překazit, podobně jako tomu nedávno bylo v případě kosovského premiéra.

Otázkou je, co v tuto chvíli může česká strana Ukrajině nabídnout. V úvahu připadá hned několik témat. Česko jako předsedající země Visegrádské skupiny by mohlo například zprostředkovat jednání mezi Zelenským a maďarským premiérem Orbánem, jehož země je s Ukrajinou dlouhodobě v konfliktu, který se týká statusu maďarské menšiny na Zakarpatí, a dokonce blokuje posílení spolupráce mezi Ukrajinou a NATO. Dobré osobní vztahy mezi Babišem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem by mohly posloužit jako základ pro budování důvěry mezi Maďarskem a Ukrajinou. Je zřejmé, že Zelenský by stál o vyřešení tohoto bilaterálního konfliktu, a česká strana v tom ze své pozice země přesedající V4 může sehrát pozitivní roli mediátora. Stejně tak by Česká republika mohla přijít s novými iniciativami v oblasti hybridních hrozeb a kybernetiky, která je v ČR na vysoké úrovni, čímž by ukrajinským partnerům pomohla v boji s ruským agresorem. Ostatně silnější výměna zkušeností a know-how z kybernetického bojiště ohledně dezinformací a dalších prvků hybridní války by jistě byla přínosem i pro Českou republiku. Kromě toho by ČR mohla také přijít s restartem projektů pod hlavičkou "V4Ukraine", týkajících se předávání transformační zkušenosti, které v minulosti vzbudily pozitivní ohlas. ČR by v tomto ohledu měla na co navazovat a mohla by tak dát Visegrádu, který je často v EU označován za toxický, pozitivní rozměr i v očích dalších evropských partnerů.

V tuto chvíli je tedy klíčové využít nastalého pozitivního momentu a přetavit ho v konkrétní kroky za účelem prohloubení vzájemných vztahů. Ty se jistě budou týkat ekonomiky, ale prostor zůstává také v politické a bezpečnostní sféře, o kterou mají Ukrajinci velký zájem. Ostatně také aktivní české angažmá v politice Východního partnerství, kterou před deseti lety spouštělo právě české předsednictví Radě EU, může Ukrajincům v prohloubení vztahů s unií významným způsobem pomoci. Spolupráce a vzájemná synergie mezi Úřadem vlády a ministerstvem zahraničních věcí v této agendě může přinést celou řadu nových pozitivních příležitostí, pokud se česko-ukrajinské vztahy udrží vysoko na politické agendě v ČR a budou využívat silného diplomatického postavení a kvalitní práce českého diplomatického sboru v čele s ministrem Petříčkem.

Autor je analytikem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru