V článku Necháme v zájmu ochrany života umřít celou českou ekonomiku? Bývalí členové bankovní rady Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl argumentují, že je třeba brát v potaz ekonomické ztráty ze současných opatření, které vyčíslili na 250 mld. a jsou podle nich v Česku až příliš tvrdá.
Autoři mají pravdu v tom, že u každého státního zásahu do ekonomiky a společnosti je potřeba porovnat, co se stane s opatřením a co se stane bez něj. V takovém porovnání jde rozhodně o víc než o pouhé určení, kolik procent HDP jsme ochotni obětovat za zachráněné životy. Jde o komplikované srovnání, u kterého si nikdy nemůžeme být jisti, že ho provádíme správně. Na druhou stranu není složité nahlédnout, když je toto srovnání provedeno naprosto zjevně špatně, což je případ článku, který nám předkládá Hampl s Tůmou.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPojďme si projít svět, ve kterém stát nezavedl opatření omezující pohyb osob venku či zakazující fungování restaurací. Na základě dat z jiných zemí roste počet nakažených (testovaných a nakažených) minimálně v prvních dnech a týdnech řádově o 20 % až 30 % denně. Za čtyři týdny by tak počet nakažených byl mezi 500 až 750 tisíci lidí. Zhruba pět procent nakažených jsou závažné případy, které k vyléčení potřebují na řádově dva týdny plicní ventilaci. Pět procent z 500 tisíc případů je 25 tisíc pacientů, kteří by v horizontu čtyř týdnů potřebovali plicní ventilaci. Česká republika má k dispozici 3500 takových ventilací, přičemž v této chvíli je 60 procent z nich obsazených. Pro pacienty, kteří jsou infikováni koronavirem, jich tedy zbývá přibližně 1400.
Za těchto předpokladů posílá společnost minimálně 15 tisíc lidí na smrt. I kdybychom přijali kontroverzní tezi, že jeden život se dá vyčíslit, a vzali bychom cenu 30 milionů (se kterou běžně operují ekonomické studie zabývající se tím, že vše "má svou cenu" - tedy že každou věc lze vyměnit za jinou, pokud je cena stanovena správně, tzv. "trade-off"), dostaneme se řádově na 450 miliard korun. Již tato částka převyšuje ztráty, odhadované Hamplem a Tůmou na 250 miliard korun, téměř dvojnásobně.
Nicméně další důležitá otázka je: Jaké jsou ekonomické náklady půl milionu nemocných? I kdyby 300 tisíc z nich bylo jinak pracujících a vypadlo z práce na pouhé dva týdny, jde o ztrátu tří milionů člověko-dnů v jediném měsíci. To samotné nese zásadní společenské a ekonomické následky. Například systematické riziko spojené s klíčovou infrastrukturou. S počtem nakažených roste riziko hromadného nakažení klíčových složek, od zdravotnického personálu přes policii, hasiče, personál elektráren až po odvoz odpadu. A to jsme stále jen ve světě o čtyřech týdnech. Ve skutečnosti by scénář mohl pokračovat dále.
Ano, náklady spojené se zastavením ekonomiky jsou obrovské, ale náklady spojené s nezastavením ekonomiky jsou podle dat, která máme v této chvíli k dispozici, jednoduše mnohem vyšší, a to nejen kvůli 15 tisícům mrtvých za čtyři týdny. Zároveň je třeba zdůraznit, že řada předních ekonomů se shodne na tom, že pokud se ekonomika zmrazí a stát napomůže tomu, aby se zcela neroztrhly vazby mezi firmami a zaměstnanci, šance, že po skončení epidemie "nasedneme společně na správnou kolej", je poměrně velká. K tomu je však potřeba chovat se racionálně a racionální není nechat epidemii rozrůst do gigantických rozměrů.
K textu přispěli Ole Jann a René Levínský
