Před třemi měsíci jsme v Hospodářských novinách v rubrice Think-tank HN vydali soubor krátkých esejů na téma: Jak to, že Česko tak dobře zvládlo koronavirovou epidemii? Sešlo se několik zajímavých textů předních českých odborníků, vědců a lékařů. Vysvětlovali, jak je možné, že se Česku vyhnuly tak dramatické dopady nákazy covid-19, jaké jsme mohli vidět třeba v Itálii nebo ve Velké Británii.

Situace se ale velmi změnila, Česko je momentálně podle počtu potvrzených případů za 14 dní na 100 tisíc obyvatel třetí nejzasaženější zemí Evropské unie. Horší situace je jen ve Španělsku a Francii. Zeptali jsme tedy odborníků znovu. Otázky jsou ale poněkud pesimističtější.

Čím to je, že se covid-19 vrací v takové síle? Očekávali jste to? Podcenilo Česko (ať už stát, nebo veřejnost) situaci? V čem? A hlavně, máme se v této souvislosti děsit zimy?

Odpovědi jsou zajímavé, byť se odborníci ne zcela ve všem shodnou. Zde jsou:


Jiří Černý, virolog z Fakulty tropického zemědělství ČZU

Denní nárůsty počtu nově infikovaných o více než 1000 lidí jsou v ČR bezprecedentní. Důležitý a potenciálně nebezpečný je i fakt, že se nedaří u všech nakažených dohledat zdroj infekce, a proto se dá předpokládat, že množství nakažených je ještě vyšší. Tomu odpovídá i zvýšený poměr mezi pozitivními a všemi provedenými testy z posledních dní.

Důležité je proto zvyšovat množství provedených testů i kapacity trasování a detekce kontaktů nakažených. Jelikož jsme zde asi už na hraně lidských kapacit, je nutné v maximální míře dobře využívat “chytré” nástroje a nejrůznější inovace, s jejichž účinnou implementací máme zatím, zdá se, problém.

Samotné číslo nově nakažených je ale nevypovídající bez porovnání s číslem hospitalizovaných a zemřelých. Tato čísla v ČR zatím výrazně nerostou. To je dáno zřejmě především tím, že virus se nyní spíše šíří mezi mladou a zdravou populací, pro kterou není až na výjimečné případy a zatím ne úplně známé komplikace nebezpečný.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Je nutné si ale uvědomit časovou prodlevu mezi nakažením, rozvojem nemoci a případným úmrtím. Vysoké počty nově nakažených z poloviny září, se proto do statistik úmrtí mohou začít promítat až na přelomu září a října.
Blížící se podzim a zima budou obecně představovat riziko z hlediska nárůstu respiračních onemocnění. Sychravé počasí (samo o sobě ideální pro delší přežívání viru mimo organizmus hostitele) bude motivovat lidi více se zdržovat ve vnitřních prostorách, které jsou opět ideální k šíření viru (uzavřená cirkulace vzduchu, nepřítomnost UV záření inaktivujícího virus, vysoká koncentrace lidí atd.). Se zkrácením dne klesne i naše možnost přirozeného vytváření vitaminu D (běžně jej nejvíce produkujeme pod kůží v reakci na ozáření UVB), který, zdá se, hraje důležitou roli v přirozené obraně proti zhoršenému průběhu covidu-19.

Bezhlavě zavírat lidi do karantén je ale s prominutím hloupost. Podle mého názoru je naopak daleko lepší motivovat je k tomu, aby co nejvíce času trávili aktivně a mimo uzavřené prostory s vysokou koncentrací lidí.


Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR

Není žádné překvapení, že se covid-19 vrací v takové síle. Samotný virus se změnil minimálně, rozhodně u něho zatím nedošlo k tolik očekávanému oslabení jeho virulence (schopnost vyvolat infekci). Chová se při cirkulaci mezi lidmi jako silně nakažlivý patogen.

Na konci jarní fáze jsme získali dojem jakéhosi sebeuspokojení a v kombinaci populismu naší vlády a fakticky nedostatečné autority odborníků veřejného zdravotnictví (hygiena a epidemiologie) ve službách ministerstva zdravotnictví pak došlo k přílišnému rozvolnění protipandemických opatření pro období letních měsíců. Zatoužili jsme mimo jiné po Jadranu, případně exotických dovolených. Rádi jsme si to zdůvodnili potřebou zachránit naše ohrožené cestovky. Jsme názorným příkladem toho, že tak vážné situace jako ohrožení státu země pandemií nového infekčního onemocnění musí řídit odborná autorita, persona respektovaná v mezinárodním měřítku. Ostatně tak je tomu v Německu. Objevitel viru SARS, věhlasný virolog a lékař Christian Drosten přímo radí kancléřce Angele Merkelové a opírá se při tom o kvalifikovaný tým nemocnice Charité a Institutu Roberta Kocha.

Tento virus mutuje nepatrně, protože má ve své výbavě unikátní nástroj na opravu bodových mutací. Nebylo proto možné uvažovat o tak rychlém oslabení koronaviru, že by zmizel z koloběhu mezi lidmi jako pára nad hrncem. Mám za to, že Česko tedy skutečně podcenilo závažnost této pandemie.

S podzimem přijdou akutní respirační onemocnění, následované zimním obdobím sezonní chřipky a lze předpokládat, že po enormním zatížení zdravotnických zařízení nesmyslným testováním obrovských počtů zdravých lidí přijde už oprávněná potřeba testovat velká množství nemocných lidí nejenom na covid-19. To bude obrovská zkouška našich horko těžko udržovaných testovacích kapacit. Budeme je potřebovat ještě výrazně navýšit.

Na podzim a v zimě se lze nadít i určité pandemické hysterie v našich myslích. Mohou tu být dlouhé fronty a hodiny čekání na odběrových místech, a to v sychravém počasí a na mrazu. Není to dobrá vidina. Nový čínský koronavirus se zatím nestačil vyprofilovat jako sezonní patogen, bude tady v každém případě s námi spolu se svými více než dvaceti příbuznými lidskými koronaviry. S viry lidské parachřipky, s virem respiračně syncytiálním a celým katalogem rhinovirů.


Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty UK

Vše nasvědčuje tomu, že na rozdíl od chřipky není SARS-CoV-2 obvyklý sezonní respirační virus. Ačkoli jsme věděli, že příbuzné koronaviry typu SARS a MERS se umějí šířit v teplém podnebném pásmu, doufali jsme v to, že přenos viru se v létě výrazně utlumí. To se nestalo. Jeho výrazná schopnost transmise spolu s uvolněním protiepidemických opatření stojí za pomyslnou druhou vlnou, jíž jsme teď svědky.

Neřekl bych ale, že jsme něco výrazně podcenili. Postupné uvolňování restriktivních opatření od konce dubna bylo z mnoha důvodů žádoucí a prozatím vidíme, že šíření viru není pro společnost jako celek hrozbou, pokud dovedeme ochránit rizikové skupiny. Abychom to zvládli i v blízkém budoucnu, kdy lze očekávat další nárůst pozitivit už kvůli lepším podmínkám přenosu kapénkové infekce v podzimním období, potřebujeme jednoznačná a pro každého srozumitelná pravidla typu koho, kdy a jakou metodou testovat, jak se chovat a jak postupovat především s ohledem na rizikové jedince.

Některé, například testovací strategie vypracované jsou, ale nedávné zmatky kolem roušek či doporučení pro školy nejsou zrovna nejlepší vizitkou celkové připravenosti na další období.


Milan Kubek, prezident České lékařské komory

Nepíše se mi to lehko, ale mám nepříjemný pocit, že jsme pokazili vše, co jsme mohli. Počty nakažených rostou takovým tempem, že hygienici přestávají stíhat, a bohužel se začínají plnit též lůžková oddělení našich nemocnic. Představy, že v létě viru dojde dech, byly jen klamnou iluzí.

Z premiantů Evropy, kteří se s první vlnou epidemie dokázali skutečně obdivuhodně popasovat, jsme se kvůli své vlastní neukázněnosti propadli mezi státy, kterých se sousedé začínají bát. Lehkomyslně jsme zahodili ty jarní týdny strávené v karanténě i stovky miliard korun, o které přišla naše ekonomika.

Rozvolňování protiepidemických opatření probíhalo chaoticky a překotně, bez ohledu na varování epidemiologů. Rozumný člověk sice doufá v to nejlepší, ale zároveň se připravuje na nejhorší. Tento racionální princip předběžné opatrnosti zválcovaly lobbistické zájmy, peníze, politika a populismus.

Již počátkem prázdnin, poté, co ministr Vojtěch nejprve vydal a po třech dnech odvolal nařízení o nošení roušek ve zdravotnických zařízeních, bylo jasné, že se my zdravotníci můžeme spoléhat pouze sami na sebe. Pokud chceme jako lékaři normálně pracovat, musí zůstat nemocnice i naše ambulance bezpečným místem. Právě nošení roušek a užívání dezinfekce může dát pacientům potřebný pocit bezpečí, aby se nebáli chodit k lékaři, a to ani v případech, kdy jde o "pouhou" prevenci. Komora tedy sama vyzvala k dodržování těchto jednoduchých pravidel i během léta. Prostě: opatrnost a ohleduplnost.

Dnes nemá smysl vyhlížet druhou vlnu, když neskončila ta první. Virus nás neopustil. Zůstal tu s námi a počkal si, až mu takříkajíc naběhneme na vidle. Nezměnil se. My bohužel ano. Unavení a otrávení lidé, zmatení protichůdnými vyjádřeními odborníků i "odborníků" již nejsou ochotní dodržovat hygienická a protiepidemická opatření, která kvůli hloupým vyjádřením řady politiků vnímají jako nepřiměřený zásah do svých práv. Pocit solidarity a vzájemné sounáležitosti se během léta, které si všichni chtěli "hlavně užít", vytratil. Propadli jsme falešnému pocitu bezpečí a sebeuspokojení, že jsme zvítězili a že jsme to zase jednou my šikovní Češi celému světu ukázali.

Říká se, že se všichni politici bojí Andreje Babiše, který se nebojí nikoho, jen průzkumů veřejného mínění. A to je problém. Procitnutí z našeho letního snu je tvrdé, a pokud politická reprezentace okamžitě nepřeřadí z režimu "předvolební kampaň" do režimu „racionální vládnutí“, mohou být následky katastrofální.


Ivan Hirsch, virolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Konec koronavirové epidemie se všemi zdravotnickými, společenskými a ekonomickými důsledky by mohla přinést jen účinná vakcína nebo virový inhibitor. Protože jak vakcína, tak inhibitor jsou zatím stále jen na obzoru a po jarních zkušenostech jsou společenským konsensem vyloučena tvrdá karanténní opatření, zbývají nám opatření „měkká“: práce z domova, distanční vzdělávání ve školách, omezená karanténa některých školních tříd a ona nyní pověstná tři R - roušky, rozestupy a hygiena rukou.

O účinnosti roušek v ochraně proti infekci v reálném životě se vedly a nadále vedou spory. V laboratorních podmínkách snižuje obyčejná chirurgická rouška průchod vydechovaného aerosolu a riziko infekce našeho okolí na 5 %, zatímco při vdechu je riziko naší vlastní infekce sníženo na přibližně 30 %. Mají-li obě osoby chirurgické roušky, sníží se riziko infekce pod 2 %.

Během současné epidemie bylo použití roušek zavedeno většinou spolu s dalšími epidemiologickými opatřeními, a tak byla jejich účinnost prokázána nejlépe teprve během epidemie nového koronaviru v New Yorku. Po neřízené fázi epidemie v březnu nařídil starosta New Yorku v průběhu dubna nejprve společenské distancování, a zhruba po dalším měsíci navíc nošení roušek ve společenských prostorách. Poslední fáze snížila četnost přenosu viru asi čtyřikrát. V tomto případě nešlo o akademický pokus v laboratoři, ale o opatření městské správy aplikované na různě ukázněnou populaci vybavenou nejrůznějšími rouškami.

Svět je dnes plný snah o alespoň částečné zvyšování bezpečnosti. Helmy jsou použity k ochraně pracovníky ve stavebnictví, sportovci i dětmi na koloběžkách. V automobilech jsou zavedeny bezpečnostní pásy, v restauracích zákaz kouření. S novým koronavirem je nutné se naučit žít. Berme roušky jako nutné menší zlo, a nezpochybňujme jejich účinnost.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru