Vykašlete se na předražené byty. Investujte do prodloužení svého života a zbytek peněz schovejte na jaro

Současná pandemie rozhýbala diskusi o tom, jakou cenu lidský život má. Lze jej počítat různými způsoby, v medicíně se přednostně používají takzvané jednotky QALY. Ty měří nejen délku života, ale i jeho kvalitu. Například rok života s poloviční kvalitou oproti plnému zdraví má hodnotu 0,5 QALY. Půl roku v plném zdraví má taktéž hodnotu 0,5 QALY. Jde vždy o součin obou ukazatelů, zohledňuje se jím právě délka i kvalita. V medicíně je stanoveno, že 1 QALY se finančně rovná maximálně 1,2 milionu korun, jinak řečeno: jde o maximální cenu, kterou je pojišťovna ochotná zaplatit za léčbu k prodloužení života pacienta o rok v plném zdraví.

Počítat hodnotu zdravého života lze i dalšími způsoby od ušlé mzdy přes vnímání rizika úrazu po dotazníková šetření. Podrobně se tomu věnuje rozsáhlý text o tom, zdali má lidský život vyšší cenu než třicet milionů korun. Ať se ale zvolí jakákoliv metodika, je rok života ve zdraví pěkně drahý - nebo jinak řečeno velmi cenný. Už z tohoto pohledu je zřejmé, že prodloužení zdravého života o dlouhé roky až desítky let nese vysoký výnos. Vstupní investice jsou relativně nízké. Nejdříve je ale třeba vědět, jak proces stárnutí v lidském těle na buněčné úrovni vůbec funguje.

Mezi geny ovlivňující stárnutí těla patří sirtuiny. V lidských buňkách řídí rozmnožování a opravování. Jsou velmi starého původu, a proto jsou společné pro všechny živé organismy na světě. V ideálních životních podmínkách sirtuiny velí k rozmnožování buněk, a jakmile se prostředí zhorší, množení zastaví a nařídí buňkám, aby se pustily do oprav. Podobně funguje sada genů nazývaná mTOR, která se ale naopak utlumí v době nedostatku, čímž dojde ke snížení aktivity buněk, potlačení negativních důsledků přítomnosti nefunkčních buněk a zároveň dochází k rozkladu starých bílkovin v těle. Do třetice je tu enzym AMPK, který reguluje metabolismus a reaguje na nedostatek energie v těle. Sirtuiny, mTOR i AMPK mají velký vliv na rychlost stárnutí těla.

Pokud je tělo v ideálních životních podmínkách, tyto látky nemají motivaci k vydávání regeneračních pokynů. Když je naopak tělo vystaveno stresu, pustí se s vervou do oprav a zpomalují proces stárnutí. Pokud chce člověk přirozeným způsobem zpomalit stárnutí, musí své tělo vystavit zdravému stresu. Známý genetik David Sinclair ve svém bestselleru Konec stárnutí, jenž nyní vyšel i v češtině, sumarizuje, které stresové faktory dokážou tyto látky vybudit a zároveň nepoškozují buňky. Na základě studií dokládá, že sem patří půst, vhodná kombinace přijímaných aminokyselin, určité druhy cvičení a otužování krátkými šoky.

Studie z Okinawy, Sardinie nebo poloostrova Nicoya v Kostarice, kde se lidé dožívají abnormálně vysokého věku, ukazují, že silně pozitivní efekt na zpomalení stárnutí má půst. Velmi efektivní je takzvaná kalorická restrikce, která ale nevede k podvýživě. Například studie ze zmíněné Okinawy ukázala, že tamní děti mají oproti největším japonským ostrovům dvoutřetinový příjem kalorií. Kromě dlouhověkosti se tamní obyvatelé také pyšní nízkým výskytem zhoubných nádorů nebo nemocí srdce. Nižší přísun kalorií, než na jaký je západní společnost zvyklá, který ale zároveň dostačuje pro zdravý vývoj, dokáže držet v bdělém stavu sirtuiny, které řídí opravy buněk. Kalorická restrikce vede ke snížení krevního tlaku, poklesu hladiny cukru v krvi i snížení hladiny cholesterolu. Žít pořád na hranici hladu je ale dieta tak trochu pro magory, jak píše Sinclair. Podobný efekt mají a přijatelnější jsou metody, kdy člověk vynechá snídani a první jídlo si dá až kolem poledne. Další způsob aktivace procesů zpomalujících stárnutí je pět dní v týdnu jíst normálně a na dva dny snížit příjem kalorií o třetinu.

Kromě těchto šoků je pro tělo důležité, co člověk jí. Častá konzumace červeného masa má na délku života negativní efekt. Je to dáno tím, že je vydatným zdrojem aminokyselin, které aktivují mTOR. Všechny aminokyseliny obsažené v mase lze ale získat i z rostlin. Nicméně rostliny jsou méně vydatné, což znamená, že tělo bude častěji balancovat ve stavu, kdy je některé aminokyseliny nedostatek. Tím dochází k utlumení mTOR, čímž začíná rozklad starých bílkovin a likvidují se i již nefunkční buňky. Dochází k procesu, který omlazuje tělo. Jednou z aminokyselin je například leucin, který ve velkém pijí v proteinových nápojích lidé věnující se posilování. Leucin sice podporuje růst svalů, pobízí ale činnost mTOR a tím zkracuje životnost těla. Shrnuto: důležité je jíst střídmě, zdravě a s pravidelnými půsty.  

Kromě regulace stravování je podle Sinclaira také potřeba se hýbat. Podle studií jedinci, kteří provozují například obyčejný jogging alespoň po dobu půl hodiny pět dní v týdnu, mají o deset let mladší telomery než lidé se sedavým způsobem života. Telomery souvisí se životností buněk. Nejlepší pro aktivaci sirtuinů, AMPK a utlumení mTOR je vysoce intenzivní intervalový trénink, kdy se střídají periody s vysokou a nízkou zátěží. Může jít o běh, skákání přes švihadlo nebo posilování vlastní vahou. Podobně jako u jídla prospívá regeneraci těla i u cvičení šoková terapie, která nevede k přepnutí těla, ale zároveň se při ní člověk zapotí a zadýchá. Další a poslední Sinclairem doporučovanou formou, jak si prodloužit zdravý život, je vystavení se výkyvům teplot. Takovým přínosným teplotním šokem je krátká procházka v mrazu třeba jen v tričku nebo navštěvování sauny.

Pro dlouhověkost je potřeba se také zbavit zlozvyků, jako je kouření. Kuřáci vypadají často starší než jejich vrstevníci, což není náhoda. Kouřící lidé skutečně rychleji stárnou i na buněčné úrovni, neboť vdechované látky - aminy - poškozují DNA. Ještě hůř na tom jsou ale pasivní kuřáci. Kuřák v rodině tak zkracuje život nejen sobě, ale především svým blízkým. Pozor je třeba si dávat i na některé plastové nádoby na jídlo a neohřívat je v mikrovlnné troubě. Sinclairův výklad je obsáhlý a vždy podložený příslušnými studiemi. Zároveň dodává, že je jedno, kdy člověk se vším zmíněným začne, výrazný efekt to na jeho zdraví i délku dožití bude mít i v pozdním věku. Ukázaly to experimenty na myších i opicích.

Ceny nemovitostí jsou předražené a v brzké době neklesnou, možná se navíc v Česku nafukuje parádní bublina. Podobně jsou na drogách centrálních bank akciové trhy, které nereflektují vývoj reálné ekonomiky. Přitom se na Evropu valí druhá vlna pandemie a ve Spojených státech začíná už třetí. Do toho mohou skončit americké volby patem a o prezidentovi může rozhodnout až Nejvyšší soud. Pořád není dohoda o brexitu. Nejistot je aktuálně tolik, že asi tou nejlepší volbou je vzít přebytečné peníze, koupit za ně běžeckou výbavu, finskou saunu, vegetariánskou kuchařku a kurz vaření. Výnosem je delší a zdravější život a nižší výdaje za jídlo. A to spočteno dohromady není málo. Zbytek peněz může člověk zatím strčit do štrozoku a počkat na jaro, protože letošní zima bude temná.

Pokud jste minuli texty z naší produkce…

Tento týden bude ve znamení výsledků technologických gigantů. Doporučujeme proto esej, kterou pro nás napsal bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer o tom, že je čas donutit tyto obry, aby platili daně jako všichni ostatní. Pokud v amerických prezidentských volbách vyhraje Joe Biden a Kongres ovládnou demokraté, nastanou pro Amazon, Facebook nebo Google horší časy.

Nabídli jsme také analýzu společnosti Tesla, která minulý týden oznámila další ziskové čtvrtletí, byť si znovu pomohla emisními kredity. Navíc slíbila, že příští rok oficiálně představí elektrický kamion.

Úspěch měl článek o tom, jak dlouhodobě porážet inflaci. Také jsme se v souvislosti s novou vlnou pandemie zabývali oxfordským modelem, který umí s určitou jistotou předvídat, co se bude dít. Díky simulacím si tak lze udělat představu, kam se asi pohnou evropské ekonomiky.

A když už je aktuální investiční občasník o zdravém životě, doporučujeme investovat pár korun do našeho nového speciálu Překonejte se, jenž se tentokrát věnuje převážně právě sportu. Naleznete v něm rozhovory s lidmi, kteří do médií jen tak nepromlouvají. 

Na co se podívat ve volné chvíli…

Ze zahraniční četby doporučujeme zajímavý článek srovnávající tulipánovou horečku se současnou situací ohledně takzvaných SPAC, které jsou aktuálně oblíbeným způsobem, jak dostat firmu na burzu bez toho, aby prošla řádným IPO procesem. Příkladem je třeba automobilka Nikola, která aktuálně čelí velkým potížím.

Na webu Seeking Alpha je zase kromě jiných zajímavý článek o investicích do elektromobility. Pokud vyhraje americké volby Biden, budou v rauši nejspíš všechny zelené akcie.

A vzhledem k současné situaci v Česku doporučujeme i starší článek z Financial Times o tom, jak nemocnice rozhodují, komu budou věnovat péči přednostně. Podobný mechanismus rozhodování budou bohužel pravděpodobně už brzy muset používat i české nemocnice.