Zájem lidí o programování roste, usoudit to lze už jen z počtu dotazů a žádostí o radu, které se na mě v poslední době hrnou. Lidé právem vnímají kariéru programátora jako perspektivní pro budoucnost a mají pravdu, že je lákává jak finančně, tak tím, že ji lze vykonávat z pohodlí domova. Ovšem některé představy zájemců o rekvalifikaci na programátora nemají moc společného s realitou, a to v tom dobrém i špatném.

Lidé jsou svázaní řadou mýtů. Není například pravda, že se firmy poperou o každého, kdo si přečte pár kapitol z příručky k nějakému programovacímu jazyku. Na druhou stranu neplatí třeba, že dobrý programátor musí být i dobrý matematik. Mýtů pokřivujících realitu je opravdu hodně. Proto jsem se rozhodl deset z těch největších vyzdvihnout a uvést na pravou míru.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Tímto textem také reaguji na článek Hospodářských novin o tom, jak se člověk může stát programátorem. Článek se mi líbil, ale jako zkušený programátor, a k tomu provozovatel webu Junior Guru, kde pomáhám s programováním samoukům, bych rád upřesnil některé věci, které by jinak mohly čtenáře vést k nereálným očekáváním.

Firmy se o vás porvou

Ve firmách existuje velká poptávka po zkušených programátorech, takže se často mohou náboráři přetrhnout, aby je získali do svého týmu. Na základě toho se pak ale šíří mýtus, že si stačí přečíst čtyři kapitoly o nějakém programovacím jazyku a hned dostanete spoustu nabídek práce. To uvádí začátečníky ve velký omyl a přináší jim brzy velké zklamání. Junior (tak se v náborářské hantýrce označují začátečnické pozice) si ve skutečnosti musí svou první příležitost pracně shánět.

Firmy většinou neumí juniory efektivně zaučovat a raději měsíce hledají zkušenější lidi, byť beznadějně. Navíc, pokud si uděláte dvoudenní kurz a pak se bez další přípravy hlásíte do firem, způsobíte akorát to, že si příště firma dobře rozmyslí, jestli chce takovými pohovory ztrácet čas. Může na začátečníky úplně zanevřít a příležitostí bude ještě méně.

Jak popisuji v Příručce o hledání první práce v IT, ve skutečnosti vám může příprava na vstup do IT zabrat i dva roky učení a praktických cvičení. Rozhodně tím ale nechci od studia odrazovat. Snad neexistuje jiný profesionální obor vyučovaný na vysokých školách, který je pro samouky stejně přístupný jako IT. Všechno ohledně programování si můžete nastudovat na internetu a vždy se najde někdo, kdo vám rád poradí. Do chirurgie nebo architektury se takto dostat nelze, i kdybyste byli sebevětší nadšenci. Získat první práci v IT oproti tomu jde, a to i bez titulu. Rozhodně to ale není jednoduché.

IT není pro ženy

Neexistuje žádný důvod, proč by žena nemohla být skvělou programátorkou. Naopak, bez programátorek se neobešla ani mise Apollo, která dostala člověka na Měsíc. Podle ČSÚ je v Česku zatím žen v IT stále méně než v Turecku, ale na zlepšení se intenzivně pracuje.

Aktivity jako PyLadies nebo Czechitas se snaží IT mezi ženami popularizovat a přichystat jim bezpečné prostředí, v němž si z nich nikdo nebude dělat legraci za to, že položily hloupou otázku, nebo je šovinisticky posílat zpátky k plotně. I kultura IT firem se postupně mění a stává se k ženám příjemnější, a to dokonce i v českém rybníčku, kde mají feminismus nebo diverzita spíš negativní konotace.

Zlatý důl

Mzdová ohodnocení IT odborníků se už roky umisťují na špici všech tabulek, a tak si umím představit, že pro mnohé z vás může být pro vstup do IT velkou motivací právě finanční ohodnocení. Tím spíše dnes, kdy lidé kvůli pandemii přicházejí o práci v jiných oborech, ale IT se drží. Potvrzuji, že IT odborníci mají nadstandardní možnosti, co se týče výdělku, ale chtěl bych upozornit, že bude chvíli trvat, než se tím odborníkem stanete.

Junior je pro firmu náklad, a to především v podobě času ostatních zaměstnanců. Začátečník v oboru si musí tuto věc uvědomit a neočekávat, že mu hned začne chodit na účet 50 tisíc korun, nebo dokonce víc. Lidé, se kterými mluvím, se ovšem shodují, že když už je někam vzali, byli schopni na vysoké mzdy dosáhnout již poměrně záhy, v řádu jednotek odpracovaných let.

Programování je pouze pro IT lidi

Programování je nástroj, stejně jako kladivo nebo vrtačka. Pokud to umíte s vrtačkou, je vám to samo o sobě celkem k ničemu, dokud nenajdete úkol, k jehož splnění by vám vrtačka pomohla, např. pověšení obrazu na zeď. S programováním je to stejné. Většinou je to tak, že úkoly přichází od lidí z jiných oborů a ajťák je nájemným řemeslníkem, který umí věci skvěle řešit pomocí programování.

Stejně jako u vrtání ale není vůbec od věci, pokud se naučí programovat i amatér. Dnes už běžně základní znalost programování pomáhá vědcům, úředníkům nebo novinářům. Příběhy takových lidí sbírám a je mezi nimi např. doktorka, která může díky programování lépe diagnostikovat rakovinu. Základy se totiž opravdu dají naučit za několik týdnů, a byť si s nimi zaměstnání v oboru ještě neseženete, k řešení spousty úkolů perfektně stačí.

Matematický mozek

Častým omylem je představa, že abyste se mohli naučit programovat, potřebujete talent na matematiku. Programování je spíše řemeslo a více než genialita vám pomohou píle a trpělivost. Věda, která za programováním stojí, tedy informatika, má jistě s matematikou mnoho společného, ale v praxi si většinou vystačíte se základy středoškolských počtů. A ani tak to není nic, s čím by se člověk potýkal vyloženě denně, kromě vysoce specializovaných pozic.

Já sám jsem z matematiky míval spíše čtyřky a nezabránilo mi to ani vystudovat informatiku na vysoké škole, ani se úspěšně uplatnit jako programátor. Počítání se při programování využívá podobně jako třeba při truhlařině. Hodí se, když si věci umíte změřit a navrhnout, místo abyste je dělali od oka.

Mnohem více než matematika je potřeba angličtina. Materiály pro úplné začátečníky existují i v češtině, ale potom už se bez schopnosti alespoň číst anglický text obejít nelze. Nedostatečná angličtina je v IT jako bolavý zub. Chvíli vydržíte, ale když to nezačnete včas řešit, budete pak už jen litovat.

Geniální asociálové

Když se řekne ajťák, lidé si představí brýlatého mladíka s ponožkami v sandálech nebo nějakého hackera v kapuci, který sedí ve sklepě, kde pozoruje změť písmenek. Seriály jako britská Partička IT nebo americká Teorie velkého třesku stále posilují různé stereotypy, ale i kdybychom jim chtěli v něčem dát za pravdu, je dobré si uvědomit, že jejich první díly vznikly před 14 lety. Ačkoliv si toho někteří lidé stále ještě nevšimli, IT už dávno nevypadá jako na známé fotce "brutální pařby informatiků".

A nejde jen o to, že si ti kluci z fotky dnes přijdou na hezké peníze a pracují v prestižních firmách, ani o to, že už je v oboru mnohem více žen. Technologie možná dříve patřily k obskurním zálibám, dnes už však prostupují život každého z nás. Spolu s tím je IT přístupnější a otevřenější pestré škále osobností.

Kromě samotného programování poskytuje IT a na něj napojený internetový průmysl i celou řadu dalších pozic, které ani nemusí být nutně technické: internetový marketing, psaní reklamních textů, design aplikací, psaní technické dokumentace, manažerské pozice, správa počítačové sítě a mnohé další.  

Tito všichni většinou společně pracují v týmech, takže schopnost komunikace má na mnohých pracovištích větší hodnotu než genialita. Pokud to umíte s lidmi, máte zajímavé zkušenosti z jiného oboru a mezi své koníčky řadíte i jiné věci než počítače, je to dnes spíše výhoda než handicap.

Vysoká škola

Pokud máte možnost studovat informatiku na vysoké škole, rozhodně vás od toho nehodlám odrazovat. Práci v oboru si však seženete i bez ní. Ještě se občas objeví firma, která z požadavku na VŠ titul nesleví, ale většinou se zaměstnavatelé spokojí s tím, pokud chybějící řádek v životopise vyvážíte dostatečnou praxí na projektech, klidně i v podobě domácích cvičení.

Vysoká škola vám dá především rozhled, kontakty, souvislosti a vědomosti do hloubky. Pokud chcete programovat samořídící auta nebo pomáhat raketám do vesmíru, bude to s vysokou školou rozhodně snazší. Toto ale většina IT pracovníků nedělá. Běžní zaměstnavatelé po vás budou chtít vytvářet webové stránky nebo mobilní appky. Ty zhotoví samouk s minimální praxí stejně dobře jako absolvent.

Asi je na tomto místě dobré také zmínit, že IT je obor, v němž se člověk nikdy učit nepřestane. Ani profesionálové s dvacetiletými zkušenostmi se nemohou přestat vzdělávat v novinkách. Nemyslete si tedy, že když nepotřebujete titul z VŠ, nebudete se muset učit. Spíš naopak!

Už je pozdě začít

Častým dotazem, který se ke mně dostane, je, zda už není pozdě do IT přejít. Pocházím z generace ajťáků, kteří se k programování náhodou dostali už v pubertě, takže chápu váhání lidí, kterým je přes třicet a měli by s námi soutěžit na trhu. Realita je však taková, že nám, co jsme začali v patnácti, se už zas tak moc programovat nechce, nebo jsme se na něco specializovali.

Jinými slovy, soutěžíme v jiných ligách a místa je dost pro všechny. Nejspíš se už nestihnete stát nějakou programátorskou megahvězdou, byť ani to není zcela vyloučeno, ale normální práci v oboru si jistě najdete.

Programování není balet ani hokej, začít se dá opravdu v jakémkoliv věku. Dokazují to i lidé, jejichž příběhy se ke mně dostaly: podnikatel, účetní na rodičovské, zdravotní sestra, horník. Ti všichni dokázali v pozdějším věku změnit kariéru a dnes se programováním živí.

Sezení na židli v teple

Pro ty z vás, jejichž zaměstnání je fyzicky vyčerpávající nebo se odehrává venku, může kancelářská práce, jakou je i programování, působit lákavě. Člověk u něj přece celý den sedí na židli a v teple, že? Skutečnost je ovšem složitější. Neprší na nás a nejsme vyčerpaní fyzicky, ale po celém dni intenzivního přemýšlení a komunikace s kolegy se dostavuje velká únava psychická.

Nezřídka dorazíte po práci domů, a byť máte dostatek síly tělesné, z vašeho mozku je "zelenina". Zbytek večera už zvládnete nanejvýš zírat na seriály. Rozhýbání svalů funguje naopak jako způsob relaxace. Ne náhodou se spolu se vzestupem kancelářské práce zaplnily cyklostezky ve městech běžci, a to především v hodinách po konci pracovní doby. Kromě toho brzy zjistíte, že sezení u počítače není úplně nejzdravější způsob trávení dní a musíte vědomě kompenzovat újmu, kterou způsobuje, ať už cvičením nebo kvalitní židlí.

Korporace jsou zlo

Když se řekne korporace, mnoha lidem se naježí chlupy a začnou se jim vybavovat ty nejjízlivější vtipy ze známého komiksu Dilbert. Pro juniora je ale velká firma bezpečným přístavem, který nabízí jistoty. A hlavně, korporace má prostředky na to, aby začátečníky zaučovala. Malé firmy a tzv. start-upy mohou vypadat lákavěji, ale také mají svá pro a proti, takže je dobré zvážit s chladnou hlavou, jaký způsob práce vám bude na rozjezd kariéry nejvíc vyhovovat. V Příručce o hledání první práce v IT rozdíly mezi typy firem popisuji do detailu.