Budete platit koncesionářské poplatky, až odvolají ředitele České televize?

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek svému oblíbenému dezinformačnímu webu Parlamentní listy (Odkaz na článek zde neuvádíme, protože nechceme vést naše milé čtenáře k nedůvěryhodným zdrojům informací - pozn. autora.) prozradil, že je s Českou televizí nespokojen a její ředitel Petr Dvořák by měl podle něj skončit. Tohle vyslovené přání prezidenta je ne tak docela nepodstatná kapka benzinu do ohýnku, který se tu už delší dobu snaží rozfoukat radní a politici blízcí stranám ANO, KSČM, SPD nebo Trikolóra. Právě tahle část rady minulý týden odvolala svoji Dozorčí komisi, která má radě pomáhat s kontrolou hospodaření televize. Důvody jsou ale bohužel nejasné. Komise prý nepracovala dobře, ale co to přesně znamená, to radní nevysvětlili. Celé se to tedy smrsklo do neodborného, zato ryze politického souboje výše zmíněné kliky se skupinou dalších radních, kteří jsou do rady dosazeni zase jinými politickými stranami. A tahle skupina zase zareagovala tím, že ve středu na mimořádném jednání rady rezignovali na své funkce předseda René Kühn a místopředseda Jaroslav Dědič. Je to jen zmatek, který si Česká televize ani my koncesionáři nezasloužíme.

Lze naprosto pochopit, že se mnohým nelíbí, co ČT vysílá. A nelze ani pominout, že ta část politického spektra, která má právě pocit, že je nutné ČT měnit, není zrovna bezvýznamná. A samozřejmě, teoreticky by mohlo být v naprostém pořádku, že se Rada České televize chce nově a třeba důkladněji podívat na to, za co se v ČT utrácejí peníze a jestli vše funguje, jak předpokládá zákon a dobré mravy. Ale není možné, aby se to dělo takto bez odborných argumentů. To, co zatím předvádějí zástupci zmíněné televizní koalice, se jeví jen jako prachobyčejná mocichtivost. Jako pokus přizpůsobit televizi, kterou platíme všichni, jen svému vidění světa. A to je průšvih, který se logicky někdy v budoucnu vymstí i těm, kdo ho dnes zakládají.

Snahy ovládat Českou televizi tu jsou od jejího samého začátku. Mění se jen to, jak moc viditelně politici do jejího chodu zasahují. Vždy tu existovala nějaká dohoda zástupců konkrétních politických stran o tom, jak a kdo bude dohlížet, co se v nejmocnějším médiu v zemi děje. A rada je v tom perfektním nástrojem. Už jen množství slov o radních a radě v zákoně o České televizi naznačuje, že tenhle kontrolní orgán je pro zákonodárce možná důležitější než instituce sama.

Dlouhé roky tu politici s veřejností hrají hru na nezávislou veřejnoprávní instituci a její radu. Úplně všichni dávno víme, že skutečnými pány nad radou jsou parlamentní frakce, ale jejich zástupci na nás jen kujónsky pomrkávají a udržují iluzi, že členy hlavního dozorčího orgánu nominují různé spolky. Rada pak může za podmínek vyjmenovaných zákonem odvolat generálního ředitele televize, a politici ji tak mohou používat jako jakéhosi strašáka na případně neposlušný management. Systém přitom šlape jak hodinky, takže se tu zatím nenašla politická síla, která by na něm něco změnila. A žádná nová spacáková revoluce se zatím nechystá (televizní krize z roku 2000, přezdívaná také jako spacáková revoluce, kdy se zejména zaměstnanci zpravodajství ČT vzbouřili proti vedení instituce kvůli jejímu přílišnému napojení na ODS a zemanovskou část ČSSD.)

Česká televize určitě není bez problémů a bylo by dobré se jim věnovat, ale jejím zdaleka největším je právě tahle přílišná závislost na moci. A je jedno, jestli je ta závislost hypotetická, nebo reálná. Pokud by se nyní podařilo změnit vedení České televize bez argumentů a pro všechny přesvědčivých vysvětlení, jen na základě chtění prezidenta a dalších politiků a jejich radních, jak pak věřit tomu, že ta televize předkládá veřejnosti dostatečně poctivý obraz reality kritický ke komukoliv bez ohledu na počet křesel ve sněmovně? V takovém případě by bylo jedno, že ve skutečnosti je ten obsah v naprostém pořádku. Pryč by byla důvěra.

Teď zřejmě na čas zabředneme do nevýznamných půtek mezi radními a politiky, kdekdo se tu bude pokoušet hrát jako prezident hru o ředitele, bude tu snaha učinit vedení ČT poslušnější k těm, kdo mají zrovna moc. Ten, komu ale skutečně záleží na tom, aby Česko mělo silnou a kvalitní veřejnoprávní televizi, půjde o patro výš a pokusí se změnit celý systém kontroly. Nějaká závislost na výkonné politické moci tu bude vždy, ale ten dohled má být třeba otevřeně politický, ale jako třeba v Rakousku doplněný o otevřenou kontrolu ze strany odborníků nebo diváků. Jinak se toho neustálého ping-pongu politiků s Kavčími horami nikdy nezbavíme.

Po sporu o pozemky v Ostravě rezignovali šéf Rady ČT i jeho zástupce. Nemůžu prezentovat většinový názor, vysvětlil Kühn

19. 11. 2020 ▪ 3 min. čtení