Rok 2020 byl z pohledu investic a událostí extrémně zajímavý. Centrální banky a vlády jednotlivých zemí se rozhodly řešit ekonomické problémy a dopady koronavirové pandemie z velké části uměle v duchu hesla "Dnes už se nikdo nesmí mít špatně". Máme tu tak nulové úrokové sazby, rozsáhlé stimulační balíčky, podporu neživotaschopných firem i kvantitativní uvolňování. 

Všechna tato opatření však mají i svůj negativní důsledek. Díky nim tak platí, že v podstatě veškerá aktiva jsou dnes drahá a pohledem fundamentu je spousta z nich dokonce nesmyslně předražená. Dokud však tento drogový večírek neskončí (pokud vůbec někdy dobrovolně skončí), nic nenasvědčuje tomu, že by nemohla být ještě dražší. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Nemovitosti

U rezidenčních nemovitostí Česká národní banka na konci listopadu přišla s varováním, že ceny jsou nadhodnocené v průměru o 17 procent. Nezřídka tak kupující z pokřiveného světa cen inzertních serverů vrací zpět do reality až odhadci bank, u kterých tuto nemovitost chtějí profinancovat. 

Podle dat ČNB bylo meziroční tempo růstu cen kolem sedmi procent. Díky tomu se řadíme k první třetině ze všech zemí EU. Osobně bych se však na očekávání dalšího dynamického růstu díval se zdravou skepsí. Ceny bytů podle dat ČSÚ v Praze za posledních pět let vzrostly o 68 procent, ale průměrná mzda na stejném horizontu vzrostla jen o 29 procent.

I v širším kontextu jsou naše nemovitosti na nesmyslných cenových úrovních. Na průměrný, 70metrový byt s průměrným příjmem totiž vyděláváme 11,4 roku. Evropský průměr je ale kolem sedmi let. V Portugalsku nebo Belgii se pak bavíme dokonce o době kolem čtyř let.

Pro výraznější poklesy však musí přijít ochlazení ekonomiky. To se sice začíná dít, ale než se toto zpomalení projeví v cenách na inzertních serverech, může to trvat ještě dlouho. Ceny tak budou v příštím roce spíše stagnovat a postupně klesat zejména v méně zajímavých lokalitách. Proto bych se k investičním doporučením (většinou developerů či prodejců nemovitostí) typu "kupte byt v Ostravě či Ústí, jsou levné" stavěl chladně. Větší roli bude hrát celkový stav ekonomiky a demografický vývoj v takových oblastech. 

U komerčních nemovitostí v podílových fondech je situace obdobná. Investice do nemovitostních fondů zažívaly v posledních letech boom, ale i zde investoři musí počítat s tím, že výnosy se budou do budoucna snižovat. U některých fondů pak hrozí i větší propady, protože dlouhodobě své nemovitosti pouze papírově přeceňovaly a budou muset dříve či později reagovat na vývoj na trhu a ukončení podpůrných programů. 

Dluhopisy

Pro velmi konzervativní investory mohou být zajímavou příležitostí aktuální emise protiinflačních Dluhopisů Republiky. Možnost ochránit své volné peníze před působením inflace je možné až do výše pěti milionů korun výměnou za šestiletý investiční horizont. O tom, že je o tento nástroj zájem, svědčí i upsaný objem – ten ke konci roku činil 25,5 miliardy korun. 

Ostatní státní dluhopisy jsou již dlouhou dobu pro retailového investora zcela nezajímavé. Například německý pětiletý dluhopis nese dokonce záporný výnos –0,75 procenta ročně. Navíc se díky nulovým úrokovým sazbám vytratila jejich schopnost růstu v dobách krize. Nemají totiž již kam klesat. 

Přímých alternativ tak investoři moc nemají. Pro rozumný nadinflační výnos musí jít do vyššího rizika ve formě korporátních dluhopisů. Není však rozumné podlehnout marketingu některých firem, že se jedná o nástroj nesoucí vysoký pevný výnos bez rizika. Vždy je rozumné k firemnímu dluhopisu přistupovat tak, že se jedná o půjčku dané společnosti. O jejím (ne)splacení totiž rozhoduje pouze schopnost firmy tyto peníze v daném čase vydělat.

Je lepší se tak vyhnout "zajímavým" nabídkám na internetu a v e-mailu a vsadit raději na fondová řešení. Zde je totiž jistota, že dluhopis prošel alespoň drobnohledem analytika a firma, která ho vydala, vykazuje nějaké výsledky. Většina dluhopisů kolující po našem trhu se totiž ve fondech nikdy neobjeví. Tímto sítem by neprošla. 

Související

Akcie 

Zde byl vývoj velmi dynamický a potvrzuje slova z úvodu – zejména americké akcie jsou drahé, ale s velkou pravděpodobností budou ještě dražší. Již neplatí, že akciový trh odráží stav ekonomiky a hospodaření firem. Ukázalo se, že je sice křehký, ale pro dobré výsledky mu dnes stačí dlouhodobě pozitivní vyhlídky. 

Při jarní koronavirové panice se index S&P 500 (sdružující 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA) za tři týdny propadl o třetinu. 12. března pak dokonce během jediného dne poklesl o 9,5 procenta, což byl rekord od roku 1987. Zejména díky rozsáhlým státním zásahům se však vzpamatoval a za pouhých pět měsíců se dostal na předkrizovou úroveň. Při minulé krizi mu to trvalo pět let. Kdo však využil pověstné tekoucí krve v ulicích, realizoval zajímavé zisky v desítkách procent.

Stále více se prohlubuje dominance IT sektoru a v mnoha ohledech připomíná dotcom bublinu. Jen Apple, Microsoft, Alphabet a Facebook si dnes investoři cení na šest bilionů dolarů, tedy necelých 15 procent celého amerického akciového trhu. 

Investoři by se tak měli připravit na to, že nastala nová doba, kdy sice všechny problémy rychle a efektivně řeší státy a centrální banky, negativně pak ale ovlivňují jejich budoucí výnosy. Analytici ze společnosti BlackRock odhadují, že v příštích pěti letech přinesou akcie obchodované v rámci Spojených států průměrný roční výnos 4,1 procenta. Konkurenční J.P. Morgan pak v dlouhém horizontu (10–15 let) výnosy amerických akcií cílí na pouhá tři procenta ročně. 

Komodity a kryptoměny

Spanilá jízda bitcoinu plní po třech letech opět stránky i nefinančních novin. Za loňský rok se totiž jeho cena ztrojnásobila a opakuje se tak situace, kdy se naplno projevuje Fear of Missing Out efekt. Tedy strach z toho, že propásnu nějakou unikátní investiční příležitost, do které pak chci naskočit za každou cenu. Výsledkem bude, že ti informovaní opět pohádkově zbohatli a naivní investoři na konci to zaplatí. Rekordmanem loňského roku však bitcoin nebyl, kryptodvojka ethereum připsala za loňský rok dokonce 457 procent. 

V průběhu dubna pak zkolabovala cena ropy WTI, která se krátce obchodovala i za -37 USD/barel. Důvodem byla opatření, která zmrazila poptávku i naplněné skladovací kapacity. Prodávající tak chvíli museli dokonce zaplatit za to, aby se jí zbavili.  

Zlato se opět ukázalo jako klidný přístav v neklidných dobách a zhodnotilo se tak meziročně téměř o 24 procent. Stejně jako u kryptoměn pak platí, že dvojka byla ještě úspěšnější. Stříbro si připsalo dokonce 46 procent. 

Co si tedy z loňského roku odnést? Asi nesázet jen na ty, kteří plní titulky médií. Je velká pravděpodobnost, že to udělalo už moc lidí před vámi. Nehledě na třídu aktiv se investoři musí smířit s nižšími výnosy, než na jaké byli zvyklí. Nepodceňovat sílu diverzifikace a mít šťastnou ruku při výběru těch správných. I trocha štěstí je v investičním světě někdy potřeba. 

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru