Státu teče s očkováním do bot, je třeba povolat Okamuru. Ano, opravdu Okamuru

Kampaň k očkování proti covidu je monstrózně zapotřebí. Je to dokonce důležité i pro nás, kteří jsme už nyní přesvědčení, že očkování je nyní nejlepší cestou k návratu do normálu. I k nám má stát informační povinnost a měl by nám dopodrobna vysvětlit vše, co se vakcinace týká. Protože i když je očkování jedním z největších vynálezů medicíny, zase tak moc se nezměnilo od doby, kdy před 225 lety začal doktor Edward Jenner v Anglii očkovat proti pravým neštovicím, přičemž použil kravský kmen viru a lidé se báli, že se po injekci promění v krávy.

I dnes máme zkrátka obavy a cítíme nedůvěru. A jediné, čím nás zatím stát povzbudil, byl jeden zkušební spot, který skoro nikdo neviděl a jeden letáček, který byl tak srozumitelný, že se stal vtipem. Bylo to dokonce tak nepovedené, že se tomu vysmál i premiér, což se tedy také moc nepovedlo, protože je to právě jeho úřad vlády, který má na starosti "kreativní část kampaně".

Zase to vypadá na velkou ostudu, takže tu státu znovu nabídli pomoc dobrovolníci z řad soukromých marketérů. Pořádají další hackathon a my se můžeme jen modlit, že pro stát nějakou tu kampaň na očkování vymyslí a úředníci je s tím nevyhodí, jako to udělali u hackathonu na elektronické dálniční známky. Protože si vzpomeňme, jak dopadla jakákoliv kampaň, kterou si někdy dělal stát sám.

Stát už propásl dobrý timing. Měl skvělou možnost chytit se samotného zahájení očkování na konci loňského roku. V té chvíli panoval v celé společnosti masivní zájem o očkování, bylo to nové, bylo to tady, bylo kolem toho mnoho otázek. Dávat si zase za příklad sousední Německo je možná unavující, ale třeba oni měli kampaň připravenou od léta. My ne. Politici ANO a ČSSD a jejich úředníci i různí odborníci znovu projevili akceschopnost bramborových knedlíků. Neudělali nic. Vlastně udělali. Nechali tu týdny nebezpečně narůstat nedůvěru, dezinformace a protestní nálady. Nová kampaň tak bude mít práci navíc. Bude muset nejen vysvětlovat a motivovat, ale také převracet víru dnes už zatvrzelých odmítačů vakcíny proti covidu.

Jsou pravda země, kde si pomohli docela svérázným způsobem. Třeba v Polsku vyšlo najevo, že byla přednostně naočkována skupina celebrit v čele s herečkou Krystynou Jandovou a expremiérem Leszkem Millerem. Byl z toho skandál, ale zároveň dramaticky stoupla ochota Poláků nechat se očkovat. "Zafungoval známý psychologický efekt nedostupnosti. V médiích hlasitě probíraný případ slavných a bohatých osob, které se očkovaly mimo pořadí, mohl přesvědčit váhající, že očkování je potřebné, nedostupné a má smysl se nechat očkovat," vysvětlil Dziennik Gazeta Prawna.

Člověku je tak trochu nepříjemně, když má o svých spoluobčanech uvažovat jako o snadno manipulovatelné mase ovládané nízkými pudy, na kterou stačí pár laciných triků, ale... Jak napsal na Twitteru falešný kníže Karel Schwarzenberg: "Premiér Babiš mi potvrdil, že očkovací kampaň je v plném proudu. Z vakcíny se udělá nedostatkové zboží, dodá se mu punc exkluzivity a lidi budou stát fronty i přes noc." Je to sice recese, ale něco na tom je, ne že ne.

V Česku bohužel nevíme nejen, kdy kampaň začne, ale už vůbec ne to, co bude obsahovat. To málo, co zatím naznačili Andrej Babiš nebo jeho ministr zdravotnictví Jan Blatný, ukazuje, že se stát chce v první fázi zaměřit hlavně na ohrožené seniory. Tomu by napovídaly i spekulace bulváru, že si snad vládní kreativci najali herečku Jiřinu Bohdalovou, a upřímně, proč ne? Pro jistou část nerozhodnutých může být tím správným hlasem.

Ale pouhý klip s populární herečkou rozhodně stačit nebude. Když se podíváte na záběry z nedělní demonstrace těch asi tří tisíc odmítačů roušek, opatření a očkování, hned vám bude jasné, že těch třicet procent lidí ochotných si nechat vpíchnout vakcínu proti covidu je třeba hledat jinde než mezi diváky ČT3. A možná nebude zase tak moc složité tuhle klíčovou skupinu pojmenovat. Je zjevné, že se bude docela dobře krýt s voličskými skupinami SPD a KSČM. Jde často o občany velmi nedůvěřivé k establishmentu, lidi zklamané a naštvané, lidi, kterým se v současném světě nežije tak dobře, jako to vidí u jiných. Už ale samotný popis téhle skupiny docela zřetelně ukazuje, že právě tady bude mít establishment opravdu hodně těžkou práci. Proto je vedle Jiřiny Bohdalové potřeba oslovit i Tomia Okamuru. Bez legrace.

Tomio Okamura je guru nespokojených a nedůvěřivých k establishmentu. Umí oslovit deset procent voličů tohoto typu. A zároveň je mazaný. Ví, že jeho lidé očkování nevítají. Proto stejně přímo, jako je přímá jeho demokracie, říká, že sice nikoho od očkování neodrazuje, ale musí to být především dobrovolné, nikdo nesmí být trestán za to, že vakcínu odmítne, a že on sám se očkovat nenechá. Okamura očkování nezpochybňuje, ale ani se k němu nehlásí. Pořád je tu tedy dost prostoru na to, aby to byl on, kdo pomůže přimět nemalé procento občanů Česka, aby se podíleli na kolektivní imunitě.

Ale jak ho k tomu přimět? Tomio Okamura je dobře znám tím, jak šikovně umí proměnit politický kapitál v kapitál. Ale třeba by tohle udělal i zadarmo, pro záchranu Česka, o které mu přece tolik jde. No, dobře, tak jinak, třeba by pomohl i za něco jiného, než jsou peníze. Zrovna tohle bychom mohli nechat ty kreativce z úřadu vlády vymyslet, to je disciplína, která jim šla vždy velmi dobře.

Ale zcela vážně, stát musí skutečně zaměřit svoji pozornost především tímhle směrem. Neštítit se ani Parlamentních listů a snad ani Aeronetu. Najít autority, které umí tuhle podstatnou část společnosti oslovit (a ne, ministr Blatný to opravdu není). Byla by to nakonec ta vůbec nejúčinnější kampaň.