Rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil části volebního zákona, bude mít dalekosáhlé důsledky. Zlepšuje se pozice malých politických stran, mění se postavení koalic. Složení sněmovny bude jiné, než by bylo podle starého volebního zákona. A jinak se bude hrát mocenská hra po nich. Sám Ústavní soud v nálezu konstatuje: "Ústavní soud… nepřímo ovlivňuje i možnost jiných volebních výsledků než těch, které by byly dosaženy."

Co se stalo?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ústavní soud rozhodl, že se volby podle současného volebního systému konají v rozporu s principem rovnosti volebních hlasů. Dobře je to vidět na příkladu z roku 2017, kde ANO potřebovalo na jeden mandát necelých dvacet tisíc hlasů, zatímco STAN přes čtyřicet tisíc. Za tuto "nespravedlnost" může hlavně volební dělitel, který je uplatňován od roku 2002 coby dědictví opoziční smlouvy ODS a ČSSD. Druhým problémem je kvorum pro koalice, kdy dvoučlenná koalice dosud musela pro vstup do Poslanecké sněmovny získat deset procent, trojčlenná patnáct a čtyřčlenná dvacet procent. Obojí je podle Ústavního soudu v rozporu s principem poměrného zastoupení. Z rozhodnutí Ústavního soudu mimo jiné vyplývá, že volby se v Česku už devatenáct let, od roku 2002, konají v rozporu s Ústavou ČR. 

Co se má stát?

Ústavní soud konstatoval, že se volební zákon musí změnit, a to ještě před říjnovými volbami. Volby se mají konat podle nového klíče, který bude odpovídat systému poměrného zastoupení. Jakékoli koalici má stačit pro vstup do sněmovny pět procent. Což je obdobná úprava jako například v Polsku. Kdyby toto kvorum platilo už v roce 2017, nerozpadla by se mimochodem koalice STAN a KDU-ČSL. Další změnou má být krok k větší rovnosti odevzdaných hlasů. To lze provést například jiným přepočtem na mandáty v rámci jednotlivých volebních krajů. Čistě poměrného zastoupení by se dalo dosáhnout tím, že by bylo celé Česko jedním volebním obvodem, jako je tomu třeba na Slovensku.    

Dá se změna stihnout? 

Na změně volebního zákona se musí dohodnout Poslanecká sněmovna i Senát. Tedy musí s ní souhlasit jak strany vládní koalice, která ovládá sněmovnu, tak demokratická opozice, která ovládá horní parlamentní komoru. Nebude to snadné, pravděpodobně se bude hledat rychlý kompromis, nikoli optimální volební systém. Kdyby se měly rušit volební kraje, bylo by to komplikované například proto, že některé koalice (Piráti a STAN) už mají rozjednané pozice na krajských kandidátkách. Pokud se bude měnit volební dělitel, bude obrovský boj o způsob přepočtu. Zájem velkých partají (ANO) a koalic je radikálně odlišný od zájmu partají malých (např. SPD).

Komu změna pomůže nejvíc?

To je největší paradox. Na "nespravedlivý" volební systém si původně stěžovaly malé demokratické strany. V roce 2006 – neúspěšně – zelení, nyní – úspěšně – hnutí STAN. Jenže malé strany TOP 09, KDU-ČSL, STAN jsou nyní součástí koalic, které mají podobný volební potenciál jako hnutí ANO. Piráti se STAN mají podle Medianu potenciál 32 procent, koalice Spolu (ODS, KDU, TOP 09) 25 procent. Čistě prakticky by jim vlastně pro účel porážky Andreje Babiše nyní vyhovoval spíše současný systém, který zvýhodňuje velké partaje. Změna ovšem nejvíc pomůže menším formacím – SPD, KSČM, ČSSD, které dosahují v průzkumech pěti až osmi procent. Tedy formacím, které jsou potenciálními spojenci hnutí ANO. Babiš může svým způsobem slavit. 

Bude mít změna vliv na volební spojenectví?

Radost mohou mít sociální demokraté, kteří mohou bez obav uzavřít řádnou koalici se zelenými. Nemusí se bát, že by neprošli do sněmovny. Koalice Pirátů a STAN se zřejmě nerozpadne, protože má reálnou šanci celkově volby vyhrát. Otázkou je budoucnost koalice ODS, TOP 09 a KDU. ODS může dojít k závěru, že je pro ni v novém systému výhodnější jít do voleb samostatně. Pravděpodobně by pak nakonec vydržela koalice TOP 09 a KDU, kterým samostatně hrozí, že nedosáhnou pět procent.      

Bude ústavní krize?

Není to vyloučeno. Pokud se strany nedohodnou na novém, ústavně konformním volebním systému, nemohou se konat sněmovní volby. Ústavní soud tvrdí, že nemohl platnost požadovaných změn odložit až po říjnových volbách, protože by to znamenalo, že volby proběhnou protiústavně. To, co udělal, ovšem zakládá možnost, že nastane chaos. Opatrnější by zřejmě bylo, kdyby se Ústavní soud problémem volebního zákona zabýval až po volbách. Stížnost STAN ležela u soudu tři a půl roku, řada právníků se proto domnívá, že rozhodnutí mohlo ještě počkat. Ústavní soudci se rozhodli jednat okamžitě a několik měsíců před volbami rozbouřili český politický rybník tak, jako se to nestalo od roku 2009, kdy Ústavní soud de facto odsunul volby o tři čtvrtě roku.