Nizozemsko, to je 1,5m maatschappij. Společnost jednoho a půl metru. Je to rozestup, který se tu musí už skoro rok dodržovat. V zemi, kde se lidé ještě nedávno zdravili třemi polibky na tvář, si dnes lidé už ani nepodávají ruku. Bezpečný rozestup se tu opravdu dodržuje. Lidé před sebou na ulicích uhýbají a heslo "afstand houden" (dodržovat rozestup) je slyšet odevšad.

Zatímco v Česku se mi stále stává, že mi lidé chtěli potřást rukou. A při odmítnutí se tváří nechápavě.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Virus se chová stejně na území Česka i Nizozemska. Onemocnění také probíhá u Čechů i Nizozemců identicky. Přesto ale mají obě země rozdílný přístup k pravidlům a omezením. Na začátku pandemie byl průběh v Nizozemsku rychlejší a nakažených přibývalo každým dnem po tisícovce. V Česku se tehdy okamžitě zavřely obchody, školy, muzea a vůbec se omezil volný pohyb obyvatel. A pacientů byly desítky.

Zatímco celé Česko šilo roušky, Nizozemsko zavedlo povinnost je nosit až 1. prosince. Se zavedením "večerky" se tady také počkalo až do ledna. I tak ale Nizozemci vzbuzují proti Čechům dojem, že celou situaci berou vážněji.

V Nizozemsku například všechny obchody a hlavně supermarkety okamžitě přestavěly celý svůj layout. Všechny uličky a regály stojí úplně jinak, než byli lidé zvyklí. Vše se rozmístilo tak, aby provoz nakupujících plynul jen jedním směrem. Na zemi jsou šipky, zákazníci se mají pohybovat jeden za druhým (s odstupy 1,5 metru samozřejmě). Umožňuje to průchod celým supermarketem, aniž by se k sobě kdokoliv přiblížil.

Platí také, že úplně každý si musí při vstupu vzít čerstvě vydezinfikovaný nákupní vozík. U vstupu to vždy hlídají zaměstnanci. Kdo by s tím nesouhlasil, ten si nenakoupí. Nedoporučuje se tu ani nakupování ve dvojicích. Bez roušky vás mohou vyhodit. Pomocí košíků se pak jednoduše počítá, kolik lidí je uvnitř a kolik tam ještě smí. Kdo se nevešel, čeká venku. I dnes tedy běžně před supermarketem v podvečerní špičce vidím frontu lidí.

Limity lidí v supermarketech, obchodech a restauracích (dokud ještě byly otevřené) si hlídají provozovatelé sami. Protože případným nedodržením se tak právě oni vystavují nebezpečí vysoké pokuty. Za nedodržení odstupu mezi hosty mohli restauratéři dostat pokutu až do výše 4000 eur (zhruba 100 tisíc korun).

V Praze byly například před Vánoci k vidění obchůdky s nápisy "Maximálně 13 zákazníků uvnitř najednou", ale jak to může zákazník sám spočítat? U vchodu nestál nikdo, kdo by s tím poradil. Každý se prostě nahrnul dovnitř.
V Nizozemsku pracuji sama výhradně z domu, s blízkými lidmi se vídám minimálně a ve veřejných prostorách Nizozemci skutečně dodržují ono pravidlo 1,5 metru. Proto na mě při návštěvě jednoho pražského supermarketu v době Vánoc působila fyzická blízkost cizího člověka jako něco naprosto nepřijatelného a nezodpovědného. O nějaké rozestupy se tam nikdo nezajímal.

V Nizozemsku jsou dnes obchody, školy, muzea, restaurace, kina zavřené. Každý, kdo jen trochu může, pracuje z domu. Lidé se ale často nakazí v rámci rodiny a svých blízkých kontaktů, a proto se tu hodně mluví o tom, jak se během návštěv chovat. Dlouhé měsíce platilo vládní nařízení, že člověk smí přijmout pouze tři hosty za den. Před pár dny se to změnilo na jednoho hosta. Samozřejmě stále se zachováním odstupu 1,5 metru. V Česku podobné doporučení chybí. Tady se řešilo, s kolika lidmi je možné se sdružovat ve veřejných prostorách nebo do kolika hodin je třeba se vrátit domů. Nikdo ale nedal jasný pokyn, jak se chovat doma, aby to bylo bezpečné.

Samozřejmě všude platí, že někdo nařízení respektuje, jiný ne. Vesměs mají ale Nizozemci pravidla rádi a drží se jich. Roušky se pro Česko staly symbolem jara 2020, my jsme je tady začali plošně používat až na konci minulého roku. Ať už jsou to ale rozestupy, počty lidí v obchodech, home office nebo počet hostů na návštěvě doma, převážná většina Nizozemců bere tato pravidla vážně. Možná i proto máme dnes v 17milionovém Nizozemsku méně případů než v Česku. (V Nizozemsku mají nyní denní průměr kolem 3900 případů nákazy, v Česku asi 7100.) Možná klíč v boji proti covidu nespočívá v nějakém kouzelném pravidlu, omezení nebo nařízení, ale spíš v disciplíně, důslednosti a důvěře, že pravidla mají smysl.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru