Tradiční Mnichovská bezpečnostní konference se letos smrskla do jednoho dlouhého podvečera v on-line verzi. I tak ale přinesla důležitý moment: americký prezident Joe Biden na ní ve svém prvním velkém mezinárodním projevu od nástupu do funkce evropským spojencům oznámil, že "Amerika je zpět".

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek


Nepochybně tak udělal tečku za obdobím "Amerika především, America First" svého předchůdce Donalda Trumpa. Biden hovořil o spojenectví v Severoatlantické alianci, o společném boji proti teroristům v Iráku nebo Afghánistánu. Zastavil stahování vojáků z Německa do doby, než skončí revize rozmístění amerických sil po světě. A co bylo asi nejdůležitější, hovořil o tom, že demokracie je v krizi, ale jedině síla spolupráce demokratických zemí může pomoci světu překonat potíže, jako je pandemie, nebo se vyrovnat s výzvou, kterou představuje rostoucí moc komunistické Číny. Právě k tomu poslednímu budou Spojené státy potřebovat hodně velkou spolupráci a podporu evropských spojenců.

Jejich zástupci – vyjma britského premiéra Borise Johnsona – byli ve svých vyjádřeních na mnichovské konferenci spíš opatrní. Biden například hovořil o nebezpečí Putinova režimu, který chce podkopat jednotu Evropské unie, a řekl, že pomoc Ukrajině v jejím boji o územní celistvost je v zájmu Západu. "Rusové chtějí, abychom si mysleli, že náš systém je stejně zkorumpovaný jako ten jejich," uvedl.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Středoevropany nepochybně potěšilo, že zmínil Rusko jako nebezpečného soupeře, i když se vyhnul horkým tématům, jako je plynovod Nord Stream 2. U úst německé kancléřky Angely Merkelové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nic podobného nepadlo.

Kancléřka zůstala věrná svému opatrnému postoji "uvidíme, jak se situace vyvine" a Macron snil o tom, jak se Evropa stává "strategicky autonomní" a projektuje svoji sílu a moc v sousedství, například v Africe. Jsou to právě francouzské jednotky, které už léta bojují proti islamistům v Sahelu a nyní budou mít i podporu českých speciálních sil. Ale zároveň se ve Francii vede debata, zda tato operace Barkhane už příliš nepřipomíná nekonečný boj jednotek NATO v Afghánistánu. Tam spojenci zatím zůstávají, jak potvrdili tento týden ministři obrany aliance. Ale cesta ven se pomalu, ale jistě hledá podle scénáře "společně tam, společně pryč".

Biden, který pravidelně do Mnichova jezdil jako senátor a který je nejvíce proevropsky orientovaným prezidentem USA za posledních třicet let, také s entuziasmem hovořil o možnostech společných americko-evropských projektů. Využil toho, že den před projevem americká NASA úspěšně dopravila na Mars dosud největší a nejsofisitikovanější sondu, vozítko Perseverance. "Další mise ve spolupráci USA a EU přiveze jím nasbírané vzorky zpět, tak neříkejte, že nejsme schopni společně čelit jakékoli výzvě," řekl Biden s tím, že spolupráce demokracií musí právě nyní být vzorem pro příští generace.

Reakce Evropanů na tato slova ale byla vlažnější, než by bývala ve stejné situaci byla před lety. Je za tím zkušenost posledních let s Trumpem i s rostoucí mocí Číny. Jako by Evropa najedou procitla a uvědomila si, že s Bidenem se nevrátí proti proudu času, že musí vzít víc na svá bedra náklady na vlastní bezpečnost a obranu. A hlavně že nikde není psáno, že za čtyři roky se nevrátí Donald Trump nebo někdo podobný. V Americe nyní není nálada například ustupovat v otázkách vzájemného obchodu – včetně toho digitálního -, které Biden v projevu úplně pominul a které jsou zdrojem bolehlavu mnoha evropských politiků.

Amerika je zpět, řekl Joe Biden. Ale Evropané vypadají, jako by tomu nevěřili, jako by byli stejně zaskočeni jako před čtyřmi lety, když s nimi začal svůj slovní box Donald Trump. Amerika je zpět, ale její zahraniční a bezpečnostní politika bude kvůli Číně, kvůli nástupu moderních technologií, kvůli stále kvetoucímu izolocionismu jiná, než jakou Evropané pamatují. Amerika je stále spojenec Evropské unie, ale obsah toho spojenectví se bude nyní hledat a definovat nanovo – a větší díl práce budou muset odvést právě Evropané.