Není mi však zcela jasné, proč jsou jejich zahraniční, byť i o poznání známější kolegyně o toto privilegium ochuzeny. A to dokonce i v případě, že své ženství mají ve jméně i v rodném jazyce. Příkladem budiž islandská prezidentka Vidgís Finnbogadóttir, pravidelně v českém tisku přechylovaná jako Finnbogadóttirová, ačkoliv koncovka -dóttir již odmalička naznačovala, že se jedná o holčičku – jinak by měla koncovku –son.

Nebohá Islanďanka se nakonec přechylování zbavila odchodem z politiky. Co však mají dělat Angela Merkel či Hillary Clinton, které se k odchodu z politiky nechystají? Ad usum obou státniček jsem si dovolil vyvinout praktickou, byť poněkud složitou metodu. Zde je: zájemkyně by se měla rozvést, zajet si na pěkný víkend do České republiky, a v případě, že bude mít o pana (ex)manžela ještě zájem, oddat se znovu na nejbližším obecním úřadě (a pochopitelně neopomenout zvolit si variantu jména bez přechylování). Pro větší jistotu by jeden, nebo ještě lépe oba snoubenci měli ještě před novým sňatkem získat český průkaz pro povolení k pobytu pro cizince, aby měli nové jméno i na platném, v plastu zalitém dokumentu.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se