V čem se změnil svět 11. září 2001?

Redakce IHNED.cz oslovila autory pravidelně přispívající do rubriky HNDialog - osobnosti nejrůznějších pohledů, myšlenkových proudů a zkušeností - aby sepsali svůj pohled na jednotné téma:

V čem se svět změnil 11. září 2001 a jak tyto události ovlivnily naše životy a uvažování?

Postupně v tomto článku publikujeme jednotlivé příspěvky autorů, svůj text můžete zaslat redakci i vy. Vložit jej můžete do okna na konci článku. Některé z nejzajímavějších pohledů čtenářů rovněž publikujeme.

Edvard Outrata: Hospodářská krize vážnější hrozbou než terorismus

 Domnívám se, že se svět zase až tolik nezměnil 11. září 2001. Rozhodně pak není pravda, že šlo akci tak mimořádnou, jak se to často bere. Terorismus tu byl už dávno, a to i islámský. Al-Káida už fungovala řadu let (Mogadišu). I masakry byly větší (např. Rwanda).

Tvrzení, že to bylo poprvé, kdy se válka zanesla do Spojených států není relevantní, ale také prostě není pravda: byl Pearl Harbor, občanská válka a jiné; a ostatně „válka s terorem“ je sotva válkou podle jakékoli definice. Objevil se nový prostředek pro terorismus a ten vedl k opatřením, která se vcelku ukázala být dosti efektivními (byť občas obtížnými). Američané jsou velmi citliví na útoky na symboly, a to se projevilo ve válkách v Afghanistánu a Iráku, které se však nakonec podařilo (více méně) udržet v mezích.

Od roku 2001 (tedy ve 201. desetiletí naší éry) ovšem došlo ve světě k velkým změnám, ty však mají zcela jiné příčiny a nebyly významně 11. zářím ovlivněny. Mezi těmito změnami považuji dvě za rozhodující.

Za prvé pokračující globalizace vede k rychlému dohánění Západu zeměmi třetího světa (zejména Čínou, Indií, snad i Latinskou Amerikou), a to vede ke změnám v mocenské rovnováze mezi mocnostmi se všemi příležitostmi a nebezpečími. Islámské země (kromě Turecka a Indonésie) v tom překvapivě zaostávají (snad i proto ten terorismus). To vše však probíhalo již předtím (aspoň od 90. let 19. století, ale vlastně již dříve). Na Západě to pak vede k pesimismu a malověrnosti.

Za druhé pak technologické změny, které probíhají v 2. polovině 19. století, se dostávají do fáze, kdy výrazně ovlivňují nejen náš životní styl, nýbrž i způsob získávání informací, a to je revoluce podobná vynálezu knihtisku. To jsou podle mého soudu skutečné příčiny změn v našem životě a uvažování, nikoli jednotlivý teroristický čin.

Nebezpečný je zmíněný pesimismus a malověrnost, která se touto dobou na Západě projevuje. S těmi je třeba bojovat. Jsou však způsobeny spíše výše uvedenými dvěma faktory než teroristickými inovacemi. Současná hospodářská krize je pak daleko vážnější fenomén než terorismus, už proto, že se zdá být zároveň příčinou i následkem zrychlování obou faktorů.

Edvard Outrata řadu let pracoval ve službách států. Od roku 1969 pracoval ve statistickém úřadu Statistics Canada. V letech 1993-9 byl předsedou Českého statistického úřadu, později byl senátorem. Na IHNED.cz pravidelně přispívá do rubriky Think Tank a do Macháčkovy výměny, pravidelné online debaty českých ekonomů.