Každý, kdo si nemyslí, že "volná soutěž politických stran" znamená "soutěž, kde je dovoleno vše", by měl být schopen radovat se i z malých krůčků, u nichž není jasné, kam vlastně povedou.

Takže třeba i z prací na novém zákoně o financování stran, byť tak nějak tušíme, že jeho upřímnou motivací není ani tak touha zprůhlednit bažinu jako spíš fakt, že se ceny kampaní vyšplhaly do výše, která už je všeobecně neúnosná. ODS i sociální demokraté (a ti zejména) navíc před dvěma lety dospěli k historicky nejhoršímu poměru ceny za jeden hlas a další podobné úspěchy by je při množství voleb mohly docela záhy úplně zruinovat.

Nedělejme si iluze: každý zákon o financování se dá obejít. Stačí se podívat do historie. Ve finančních zprávách už se skutečně neobjevují sponzoři z ostrova Mauricuis ani mrtví Maďaři jako před patnácti lety, zároveň si ale můžeme být stoprocentně jisti, že se tam neobjevuje ani celá pravda.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se