Málokterá mezinárodní smlouva týkající se soukromého práva vyvolala takovou kontroverzi jako Obchodní dohoda proti padělatelství (anglicky Anti-Counterfeiting Trade Agreement) neboli ACTA. Míra kontroverze je přímo úměrná tomu, jak málo lidí tuto dohodu četlo a ví, co vlastně upravuje. V první řadě je třeba zdůraznit, že tato dohoda neukládá fyzickým ani právnickým osobám žádné povinnosti, ale zavazuje pouze Českou republiku, aby dodržela určité minimální standardy pro ochranu autorských práv.

Pokud si však rozebereme jednotlivé články této dohody, musíme nevyhnutelně dospět k závěru, že tyto standardy, tedy tato míra regulace, v našem právním řádu již dávno zakotvena je, a to zejména v autorském zákoně. Ratifikace tohoto dokumentu by tedy pro Českou republiku znamenala změnu vnitrostátního práva buď žádnou, nebo zcela nepatrnou.

Právo na hranici

ACTA zakotvuje pro nás naprosto samozřejmé instituty, jako je právo na soudní ochranu, možnost, aby soud zakázal protiprávní jednání či aby měl porušitel práva povinnost nahradit poškozenému škodu.

Často diskutovaný je desátý článek dohody. Ten signatářům ukládá, že musejí soudům zajistit pravomoc, díky níž by mohly nařídit, aby zboží či nástroje (například software), kterými jsou práva porušována, byly bez náhrady zničeny. I tato možnost však v našem právním řádu již zakotvena je (zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží).

Určitou novinkou může být uložení povinnosti porušiteli práva poskytnout informace týkající se osob zúčastněných na protiprávním jednání. Vzhledem ke svědecké a ediční povinnosti, kterou v našem právu máme, se však o tak velké novum nejedná, ale bylo by třeba velmi citlivě je vybalancovat s právem odmítnout výpověď.

ACTA upravuje i opatření na hranicích jednotlivých signatářských států. Odpůrci dohody argumentují tím, že příslušná ustanovení dají právo celním orgánům kontrolovat osobní počítače či telefony, zda neobsahují nelegální software a jiná autorská díla. Tomuto závěru je sice možno přitakat, ale v České republice mají celní orgány tuto pravomoc již dávno. Dává jim ji paragraf 42a autorského zákona.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dohoda ACTA na přístupu k autorským právům v podstatě nic nemění, tvrdí v komentáři pro týdeník Ekonom Aleš Rozehnal z advokátní kanceláře Rozehnal & Partneři. Podle něj mají celníci již dávno právo kontrolovat na hranicích osobní počítače či telefony, zda neobsahují nelegální software.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru