Právě proběhlý Týden neklidu ukázal, jak emočně výbušným tématem plným vzájemných nedorozumění je otázka reformy vysokých škol. Většina zúčastněných je zajedno v tom, že stav neustálého bubření a degradace vysokého školství si nějakou změnu žádá. Jakou ale? Jsa už značně prošedivělý a olysalý, pamatuji i étos, s nímž se přistupovalo k obnově univerzitního života po revoluci před dvaadvaceti lety: jak diametrálně odlišná byla tehdejší rétorika, týkající se obnovení ideje univerzity a návaznosti na tradiční evropské kulturní kořeny, od té dnešní! Tehdejší dokumenty se dnes čtou jako písemnosti z Marsu.

Srp a kladivo už nikoho neuživí

Potíž je v tom, že pojem "vzdělání" je plastický jako žvýkací guma a dnes samozřejmě neznamená intelektuální péči o duši a znalost kulturní tradice, ale školení v technologiích materiálních, informačních i mocenských. "Vědění" je pouze a jedině to, co pomáhá zvyšovat HDP, zbytek jsou jakési jalové řeči, badatelské libůstky a balast, ujídající z i tak napjatého rozpočtu.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se